Z mého pohledu jako účastnice projektu CARDS NTK bylo velmi inspirativní sledovat, jak se tyto globální diskuse prolínaly s výzvami, které řešíme v českém prostředí. Níže shrnu hlavní poznatky, které mohou podpořit další rozvoj našeho projektu.
ESG a udržitelnost: více než „zelený štítek“
V programu kongresu se udržitelnost objevovala nejen jako environmentální téma, ale v širším smyslu pod značkou ESG (Environmental, Social, Governance).
E – Environmentální aspekt: Řešily se zejména otázky energeticky efektivních datových center, ekologické architektury nových budov knihoven a tlaku na snižování uhlíkové stopy v provozu knihoven a výpočetních infrastruktur. Zaujaly mě projekty knihoven, které, dalo by se říct, upcyklovaly nádraží, školy nebo nevyužité veřejné prostory.
S – Sociální aspekt: Velký důraz byl kladen na digitální inkluzi – zejména na to, jak knihovny mohou pomoci překlenout propast v přístupu ke vzdělání, technologiím a informacím pro znevýhodněné skupiny (žen, chudých, náboženských etnik). Program také zahrnoval bloky o „Libraries & Post Offices closing the digital divide“ a širší společenské roli knihoven v komunitách.
G – Správa a řízení: Diskuse se dotýkaly transparentnosti rozhodování, partnerství veřejného a soukromého sektoru, odpovědnosti institucí a udržitelnosti modelů financování. Téma „good governance“ rezonovalo také ve vztahu k mechanismům sdílení zdrojů, platebním systémům a interoperabilním platformám.
Důležité bylo také upozornění, že udržitelnost nelze chápat odděleně od hodnot a dopadu – knihovny musí umět komunikovat o tom, jaký konkrétní efekt mají na komunitu, vzdělávání či vědu.
Klíčová témata relevantní pro CARDS NTK
Na konferenci jsem jela se svojí soukromou objednávkou – najít inspiraci pro projekt CARDS (Czech Academic and Research Discovery Services). A zde je pár postřehů, které jsem si odnesla:
- Digitální inkluze a partnerství
Panel spolupráce knihoven a pošt byla konkrétní ukázkou, jak využít existující infrastrukturu (poštovní pobočky) k poskytování digitálních služeb v regionech, které by jinak byly opomíjeny. Tato forma partnerství má potenciál i pro české prostředí, zejména v oblastech s omezeným připojením nebo nízkou technickou vybaveností. Věřte mi, i mě by se líbilo mít pobočku pošty v NTK, svůj elektronický podpis bych si zařídila cestou do kavárny Cafe Prostor. A to NTK nestojí v takovém opomíjeném regionu.
- Sdílení zdrojů a platební systémy
Mezinárodní výzvou zůstává efektivní sdílení informačních zdrojů, kterému je třeba pomoci technologicky i administrativně. Příspěvky na IFLA naznačovaly, že budoucnost patří interoperabilním platebním systémům a standardizaci, která snižuje náklady a bariéry pro malé i velké instituce. Toto téma rezonuje i v Česku, kde se téma platebních systémů objevilo i na konferenci Digitální transformace univerzit (DTU 2025).
- Umělá inteligence – rizika i příležitosti
Umělá inteligence byla na kongresu doslova všudypřítomná. Diskutovalo se o její roli při vyhledávání informací, při katalogizaci, ale i o rizicích spojených s dezinformacemi a tzv. „digitálními spektákly“ – tedy přesvědčivými, ale nepravdivými výstupy generativních modelů. Bylo patrné, že téma AI se tak postupně přesouvá z oblasti experimentu do strategických plánů knihoven.
Zaujala mě zejména posterová prezentace Národní knihovny ČR (autorka: Michaela Mrázová), která shrnovala výsledky průzkumu mezi českými knihovníky. Více než polovina z nich AI nástroje již využívá, avšak chybí jim systematická
podpora a vzdělávání. Zároveň se mi potvrdilo, že výsledek průzkumu, který si interně udělal tým projektu CARDS ve vztahu k AI, není o nic horší ani lepší než výsledky průzkumů napříč knihovnickým světem, a to je vlastně pozitivní zpráva.
- Knihovny jako komunitní centra & místní dopad Technologie a infrastruktura samy o sobě nestačí – diskuse často zdůrazňovaly, že knihovna musí být především „centrum dopadu“. To znamená, že služby musí reflektovat potřeby uživatelů, poskytovat vzdělávání, přispívat k místnímu rozvoji a být aktivní součástí komunit. V tomto smyslu bylo zdůrazňováno, že je důležitá schopnost komunikovat příběh (storytelling) – tedy ukázat konkrétní projekty, změny a přínos, které knihovna přináší.
Astana ukázala, že budoucnost knihoven neleží jen v digitálních technologiích, ale v tom, jak je propojíme s hodnotami, komunitami a vizí udržitelnosti. IFLA WLIC 2025 mi také potvrdila, že projekt CARDS má silné opodstatnění v globálním kontextu. Náš model budování infrastruktury pro VaV (věda a výzkum) knihovny a výzkumné instituce může být nejen technickým řešením, ale i prostředkem společenské odpovědnosti a inkluze. Stejně tak je důležité partnerství napříč sektory. Knihovny podle slov nové prezidentky IFLA, Te Paey Paringatai, musí být odvážné a aktivní – „Be Bold!“. V tom vidím i výzvu pro NTK a CARDS: nebát se inovací, hledat spojence a prosazovat smysluplné změny.
Použité odkazy:
Projekt CARDS, dostupné z techlib.cz/cs/84666-czech-academic-and-research-discovery-services-cards
Digitální transformace univerzit, dostupné z digitalni-transformace-univerzit.cz/program-2025
PETRA KUBÁLKOVÁ je vedoucí oddělení Řízení a strategie PNG v Národní technické knihovně, kde se zároveň podílí na projektu CARDS.
