Udržitelný rozvoj akademických knihoven v Austrálii
Akademické knihovny v Austrálii přehodnocují své služby v souvislosti s naplňováním cílů udržitelného rozvoje. Knihovny v Austrálii se dlouhodobě zapojují do diskusí o národních politikách, aby se jejich práce promítla do národních programů pro hospodářský a sociální rozvoj. Akademická knihovnická komunita stavěla na mnoha desetiletích práce na podporu sociální spravedlnosti, aby zajistila podmínky plnění cílů udržitelného rozvoje. Mezinárodní žebříček univerzit v oblasti udržitelnosti je hodnocen s cílem reflektovat potenciální oblasti dopadu a zjistilo se, že dosud nejefektivnější prací byla spolupráce univerzit, která přispívá ke strategickému národnímu plánování a reportingu. Udržitelný rozvoj je jádrem základních konceptů a fungování Organizace spojených národů. Austrálie měla klíčovou roli v historii formování OSN a role Austrálie vytváří důležitý kontext pro analýzu vývoje cílů udržitelného rozvoje. Australské univerzity jsou klíčovými prvky financování vzdělávacího systému na národní a regionální úrovni, s malým počtem mezinárodních a soukromých univerzit. V zemi se nachází 39 veřejných univerzit a australské univerzity jsou čtvrtým největším exportním odvětvím s potenciálem výrazného nárůstu. Australské akademické knihovny jsou základními prvky systému vysokoškolského vzdělávání. Služby, které poskytují, jsou komplexní a zahrnují kvalitní vědecké sbírky, dobře propracované aktivity na podporu studentských schopností a rozsáhlé aktivity na podporu výzkumu.
Podle posledních statistických údajů pracuje v Austrálii 188 univerzitních knihoven, které mají 49 mil. knižních dokumentů, 288 mil. informačních zdrojů a 3 000 zaměstnanců knihoven. Akademické knihovny tak tvoří základní prvek v jednom z největších odvětví prostřednictvím významných sbírek a služeb. Rozsah vládního financování univerzit vytváří příležitost pro zahrnutí tohoto sektoru do národní politiky o cílech udržitelného rozvoje, a to na základě jeho ekonomického přínosu.
IFLA Journal – Volume 51, Number 1, June, 2025, s. 17–31
Nová služba Open Policy Finder na Slovensku
Také na Slovensku musí vědečtí pracovníci plnit požadavky donátorů vědeckého výzkumu na publikování výstupů a jejich archivaci. Mnozí z nich požadují, aby byly vědecké články a data publikované v režimu otevřeného přístupu. Autoři jsou proto nuceni hledat takové vydavatele a časopisy, které jim umožní okamžitý otevřený přístup, anebo alespoň autoarchivaci příspěvků v institucionálním nebo předmětovém repozitáři. Důvěryhodným zdrojem informací o politikách vydavatelů a donátorů výzkumu je nová služba Open Policy Finder.
V roce 2006 vznikla služba Sherpa, jejímž cílem bylo zjednodušit problematickou orientaci v rozptýlených informacích o politikách vydavatelů v oblasti otevřeného přístupu. Prostřednictvím platforem Sherpa Romeo, Sherpa Julieta a Sherpa Facts autorům ulehčovala dodržování zásad otevřeného přístupu, přičemž jim umožňovala kontrolovat, zda je možné dosáhnout souladu s politikami otevřeného přístupu financujících subjektů v případě konkrétního časopisu. Sílí snaha získat přehled podmínek vydavatelů v oblasti archivace příspěvků publikovaných v režimu otevřeného přístupu pro jednotlivé časopisy a knihy. Službu Sherpa provozovala britská nezisková agentura JICS, která se zaměřuje na digitální, datové a technologické služby v oblasti terciálního vzdělávání, výzkumu a inovací. V roce 2024 začala pracovat na vývoji nové platformy s cílem sloučit všechny tři služby do jednoho nástroje a v listopadu 2024 spustila nový portál Open Policy Finder. Uživatelům nabízí ještě jednodušší přístup k informacím o politikách otevřeného přístupu vydavatelů časopisů a knih.
Bibliotheca Universitatis – ročník 20, číslo 2, 2024/2025, s. 8–9
Moderní technologie mění knihovny
Za poslední desetiletí došlo ve slovenských knihovnách k obrovským změnám z hlediska vlivu využívání moderních technologií. V současnosti knihovny poskytují různé informační služby pomocí moderních technologií a oslovují své uživatele prostřednictvím sociálních sítí a digitálních médií víc než kdykoliv předtím. Knihovny jsou ovlivněné těmito technologiemi a jejich využívání má vliv na moderní knihovnické služby. Ty změnily způsob, jakým mohou uživatelé přistupovat k požadovaným informacím – odkudkoliv a kdykoliv. Navíc prostřednictvím sociálních sítí a online chatovacích služeb mají knihovníci dostupné nové způsoby komunikace s uživateli. S moderními technologiemi v knihovnách úzce souvisí i koncept Smart Library.
Koncept je primárně zaměřený na komfort uživatele a kvalitu poskytovaných služeb, jež reflektují aktuální potřeby jednotlivců v dnešní společnosti. Jde o novou inovativní formu poskytování služeb s využitím tehnologií bez potřeby knihovníků. Příkladem Smart Library je pobočka Městské knihovny v Praze – Kiosek. Někteří knihovníci považují tento koncept za výborný způsob, jak udržet knihovny v chodu při snížených nákladech a zpřístupnit je ve večerních nebo ranních hodinách. Tento typ knihovny je nepochybně dobrou inspirací a využití může najít především ve větších městech. K fungování moderní knihovny nepochybně patří i ochrana knihovního fondu systémem RFID, který je využíván nejen jako ochrana proti krádežím, ale také při revizi knih a v samoobslužných pobočkách. Součástí systému RFID jsou bezpečnostní brány, které slouží k zajištění ochrany majetku knihovny.
Knižnica – ročník 25, číslo 4, 2024, s. 43–47
Potřeba integrace knihovníků do akademického vzdělávání
Podle známého amerického teoretika postsekundárního vzdělávání Vince Tinta se studenti učí nejlépe, když jsou jejich akademické zájmy a sociální zkušenosti propojeny. Aktuální průzkum prokázal, že se tak zlepšují studijní výsledky, míra vytrvalosti a schopnost absolvování školy. Jakou roli by v tomto ohledu mohli mezi akademiky a studenty hrát knihovníci? Na posilování vztahů mezi pedagogickým sborem a knihovníky bylo vynaloženo velké úsilí. Podobné vztahy musí být budovány a rozvíjeny i s odborníky na studentské otázky.
Knihovníci musí spolupracovat se všemi, kteří se podílejí na rozvoji studentů. Často postrádají znalosti o široké škále služeb v oblasti studentských záležitostí, zatímco odborníci na záležitosti studentů vnímají knihovníky jako izolované subjekty. Tato nejednotnost brání efektivní spolupráci. Kvalifikovaný profesionál jistě dokáže najít způsoby společného úsilí.
Měnící se krajina vysokoškolského vzdělávání zdůrazňuje společné vedení, integraci informací, zavádění inkluze a změny v digitálních technologiích. Spolupráce všech pedagogických i nepedagogických pracovníků univerzit je důležitá pro úspěch studentů dané univerzity. Knihovníci se aktivně zapojují do vědeckých výzkumů a snaží se přispívat ke zlepšení studijních výsledků studentů. Akademické knihovny procházejí velkou transformací a musí stále znovu potvrzovat svoji klíčovou roli v podpoře a prosazování úspěchu studentů ve vysokoškolském vzdělávání.
Access Services – Volume 1, Issue 4, 2024, s. 190–191
Dobrovolnictví a pohostinnost v nizozemských knihovnách
Knihovny v Nizozemí rády využívají pro zajištění svých služeb dobrovolníky. Nedávno mezi nimi proběhl výzkum, jenž jim má poradit, jak se stát atraktivnějšími, aby přilákaly nové dobrovolníky.
Ve dvacátém století se na mnoha místech ve světě veřejné knihovny postupně transformovaly na komunitní centra. Moderní knihovny uspokojují informační potřeby, ale stávají se také multifunkčními místy setkávání, patří všem a stále častěji se stávají místy pro sociální interakci, mají vyhrazené prostory jako zasedací místnosti, školicí učebny a umělecké galerie.
Knihovny chtějí být organizacemi pohostinnými ke všem uživatelům, a tak je velmi důležitá spolupráce právě s dobrovolníky. Ti se stávají důležitými v různých knihovnických sektorech, zejména s nárůstem úsporných opatření. Knihovny musí i přes různá úsporná opatření rozšiřovat svoji provozní dobu, ale mají limitované mzdové prostředky, a tak se snaží zapojit dobrovolníky.
Nábor dobrovolníků je významným aspektem a atraktivní prostředí knihoven může dobrovolníky přitáhnout k většímu zapojení. Nizozemské knihovny nově pracují s termínem “pohostinnost”. Neexistuje její univerzální definice a lze ji popsat jako nástroj, hodnotu, postoj, chování, zážitek a výsledek. Definice závisí na tom, v jakém kontextu je pohostinnost užívána. Knihovny se zaměřují na vztah mezi hostem a hostitelem. Vřelé, přívětivé, zdvořilé, otevřené a štědré chování hostitele poskytuje pozitivní pocit pohodlí a bezpečí.
Pohostinnost v knihovně může být take definována jako „poskytování knihovních zdrojů skutečně motivovaným zaměstnancem nebo dobrovolníkem k uspokojení potřeb uživatele“. Nizozemské knihovny jsou přesvědčeny, že se knihovní pohostinnost skládá ze šesti částí – knihovní zdroje, motivovaní zaměstnanci, potřeby knihovny, uživatelé, fyzické a virtuální prostředí knihovny. Dobrovolníky lze zapojit do většiny těchto částí.
The Library Quarterly – Volume 95, Number 2, 2025, s. 177–179
Frieda Paris objevuje Friederiku Mayröcker
Autorka Frieda Paris je dlouhodobě fascinována spisovatelkou Friederikou Mayröcker a v literárním archivu Rakouské národní knihovny ve Vídni, která uchovává mimo jiné i dokumenty k životu a dílu významných osobností rakouské literatury, prohledává pozůstalost této velké spisovatelky. Frieda Paris, držitelka Rakouské knižní ceny za svůj debutový román Nachwasser, má k dispozici dvě archivní krabice plné ručně psaných poznámek a předběžných materiálů, které významně formovaly psaní Friederiky Mayröcker. Fascinuje ji materiálnost rozsáhlé tvorby spisovatelky, její manuální a klidný tvůrčí proces. Paris se zajímá o texty, které nelze kategorizovat – díla plná rozporů, kontrastů, trhlin a zlomů. Přístupnost autorských děl v literárním archivu vnímá jako úžasný kulturní statek.
Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1, 2025, s. 33
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Připravil ROMAN GIEBISCH
