Konference Long story short inspirovala osobními příběhy o odvaze hájit (nejen) demokracii

Knihovny a kultura tvoří základy demokracie, poskytují prostor pro setkávání, sdílení a dialog. Někdy však ale vyžaduje odvahu takový prostor vybudovat a ochránit ho. Právě o tom byl letošní ročník Long story short, akce, která na jedno místo přivádí lidi z různých kontextů, ale se stejným zápalem pro věc. Tentokrát vybraní spíkři sdíleli osobní příběhy o odvaze a lidské sounáležitosti – a ukázali, že když překonáme prvotní nejistotu, můžeme přispět k tomu, aby byl svět kolem nás lepším místem.

Úvodní řečnicí prvního bloku konference byla Kateřina Churtajeva, která ve své přednášce nazvané „Co zmůže kultura?“ přinesla inspirativní příklady přístupu ke kulturnímu dědictví z Finska. Po jeho vzoru se Královéhradecký kraj inspiroval a začal se více otevírat směrem ke komunitám. Churtajeva se také věnovala významu pravidelných setkání aktérů kultury v kraji, kteří se podílejí na formování kulturní politiky, a ukázala, jak důležité je zapojení místních aktérů do tohoto procesu.

Na téma významu kultury pro demokratickou společnost navázal Tomáš Jarkovský, ředitel královehradeckého divadla DRAK, který na konferenci sdílel svůj pohled na divadlo pro děti. Mluvil o důležitosti divadelního lektora a o roli, jakou hrají doprovodné workshopy při rozvoji dětí. Tyto workshopy nejen že pomáhají dětským divákům vyjádřit vlastní názor, ale také je učí nebát se ho projevit. Jarkovský zdůraznil, že divadlo může být silným nástrojem pro vytváření nových forem dialogu. Jak sám řekl: „Chceme dělat divadlo, které vytváří prostor pro setkávání a sdílení.“ Také se zaměřil na podporu kulturního rozvoje, kdy své vlastní prostředky divadlo poskytuje nezávislým souborům a dává také prostor studentům DAMU, aby si vyzkoušeli profesionální praxi v divadle.

Metodička a lektorka Muzea Říčany, Carolina Sidon, ve své přednášce představila inspirativní zahraniční projekt Adventure Playground. Podělila se o to, jak se spolku Město přátelské dětem podařilo připojit Prahu k dalším evropským městům a zřídit zde originální zážitková hřiště. Tato hřiště fungují na principu volnosti a variability, podporují kreativitu dětí a zároveň jim umožňují naučit se pracovat s nástroji, jako je pila, kladivo nebo šroubovák. Sidon vysvětlila, že na těchto hřištích se odehrává spontánní a dobrodružná hra, která ctí tři svobody: 1. je zadarmo, 2. děti přichází a odcházejí, kdy chtějí, 3. děti si samy volí, jak stráví svůj čas. Tato hřiště jsou příležitostí k učení, růstu, participaci, zodpovědnosti, respektu a rozvoji komunitního života.

Náměstkyně primátora města Jablonec nad Nisou Lenka Opočenská hovořila o politice jako o příležitosti dělat svět krásnějším. I když politika často vzbuzuje negativní pocity, zdůraznila její klíčovou roli a nezbytnost. Podělila se o svůj příběh, jak se stala předsedkyní sdružení vlastníků v paneláku na sídlišti a jak náročnou výzvou bylo postavit se před své sousedy a přesvědčit je o své vizi, ale rozhodla se to nevzdat. Díky své vytrvalosti a odhodlání dosáhla podstatných pozitivních změn, což předznamenalo její cestu do komunální politiky. Její příběh je inspirací o odvaze, naději, sebevědomí a schopnosti nikdy se nevzdávat.

Joachim Dvořák, zakladatel nakladatelství LABYRINT a dětského nakladatelství RAKETA, zahájil svou přednášku slovy: „I když už vím, že literatura nemůže změnit svět, stále věřím, že knihy mají moc donutit nás o světě přemýšlet. Svobodná kultura a umění nejsou doplňkem demokracie, ale jsou jejími kořeny.“ Dvořák následně hovořil o své cestě v oblasti literatury, která začala vydáváním časopisu Labyrint a vedla až k založení úspěšného nakladatelství a vydávání originálního dětského časopisu Raketa. Mimo jiné se podělil o rozhodnutí, které učinili na začátku ukrajinské krize – vytvořit sbírku a vydat jedno číslo časopisu Raketa v ukrajinštině, které následně rozdali mezi ukrajinské děti.

Martina Erbsová, kulturní manažerka z Hradce Králové, ve své přednášce prozkoumala téma kreativity a význam kreativního myšlení v kulturním a uměleckém prostředí. Podělila se o svou osobní cestu, která začala v amatérském divadle, pokračovala neúspěšnými přijímačkami na DAMU a vedla až k úspěšnému organizování divadelního festivalu a vedení krajské kulturní organizace. Erbsová také popisovala, jaké to je přejít z nezávislé kulturní organizace do příspěvkové organizace, kde se potýká s různými omezeními, směrnicemi a pravidly. Její příběh ukázal, jak důležité je i v rámci těchto struktur zachovat kreativní svobodu a přístup.

Tim Postovit, básník, slamer a performer, sdílel svou zkušenost s tvorbou tvůrčí dílny poezie pro střední školy, zaměřené na téma pospolitosti. Při práci s mladými lidmi si uvědomil, že pokud chce se studenty gymnázia mluvit o poezii a pospolitosti, musí najít společný jmenovatel těchto témat – lidství. Tento koncept následně kreativně propojil pomocí části Homérovy Iliady a básně Johna Dona, čímž vytvořil netradiční workshop, který studenty zaujal a otevřel jim nové možnosti vnímání umění.

Barbora Černohorská a Zuzana Brychtová Horecká z Obecní knihovny Statenice, kterou nazývají Obývák vesnice, se podělily o svou cestu k vybudování silné komunity kolem knihovny, která se stala úspěšným kulturním centrem obce. Rozhodly se vzdělávat a hledat inspiraci v zahraničí, například během exkurzí do knihoven ve Finsku a Dánsku. Díky jejich odhodlání se statenická knihovna významně podílela na komunitním a kulturním rozvoji obce a získala uznání od odborné knihovnické komunity. Avšak složitá politická situace v obci jim přinesla mnoho těžkých zkoušek. I přesto, že knihovna čelí politickému tlaku, Barbora a Zuzana se nevzdávají a neustále bojují za budoucnost své knihovny a její roli v komunitě.

Závěrečný blok konference zahájil Tim Postovit, který opět předstoupil před publikum, tentokrát ale se svou slampoetry performancí s demokratickým rozměrem, která skvěle zapadla do tématu dne.

Jan Gregar, spoluzakladatel a CEO Nerudného festu a absolvent politologie, se ve své přednášce zamýšlel nad aktuální situací dnešní společnosti, která se potýká s přesycením demokracií, absencí znalosti moderní historie, rozmlžováním pravdy a chybějícím konstruktivním dialogem mezi lidmi. Zastavil se také u témat, která dnes rozdělují společnost, a podíval se na to, jak lidé vnímají, že je tato témata rozdělují. Kladl si důležitou otázku: Co znamená odvaha bránit demokracii? „Odvaha bránit demokracii znamená odvahu překonat sám sebe a mluvit i s někým, kdo se mnou nesouhlasí,“ řekl Jan Gregar. Zdůraznil také, že knihovny jsou klíčová místa pro dialog a že je můžeme využít k tomu, abychom jako společnost posílili naši demokracii

Závěrečným řečníkem konference byl Miloš Říha, ředitel Skautského institutu, který se podělil o emotivní příběh o lidské sounáležitosti. Vyprávěl, jak v únoru 2022 vyhlásili sbírku pro hmotnou pomoc Ukrajině. Výzva, kterou umístili na sociální sítě, vyvolala nevídanou vlnu solidarity, a Skautský institut se začal plnit potřebným materiálem. Do nakládky a odvozu se zapojilo mnoho dobrovolníků a organizací, a skauti následně pomáhali i uprchlíkům v ČR. Na závěr své přednášky Říha konferenci uzavřel krásnými slovy: „Knihovny vnímám jako místa k setkávání a dialogu. Jako občan jsem pyšný, jaké knihovny v České republice máme a chtěl bych vám poděkovat za vaši práci. Demokracie vás potřebuje.“

Konferenci Long story short pořádalo Sdružení knihoven ČR z iniciativy své sekce městských knihoven za podpory Královéhradeckého kraje a Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Energii, kterou řečníci vyzařovali, písmem přenést nejde. Časem ale z konference bude dostupný záznam.