Čeština
English
Français
Deutsch
עִבְרִית
Magyar
Italiano
Polski
Slovenčina
Español
Українська
Tiếng ViệtU nás
Praha má druhý samoobslužný Kiosek, vybaven je AI asistentkou
Městská knihovna v Praze otevřela 24. 3. 2025 v obchodním centru DBK přímo na metru C Budějovická svůj druhý Kiosek, samoobslužnou půjčovnu knih přístupnou po načtení čtenářského průkazu. Rozšiřuje tak koncept, který před dvěma lety otestovala v obchodním centru Černý Most. Součástí knihovny o ploše 28 m2 je volný výběr s asi tisícovkou knihovních jednotek, selfcheck, koutek k sezení a Wi-Fi. Místo knihovníka čtenářům poradí knihovní asistentka Aia, chatbot natrénovaný na velkém jazykovém modelu (viz Čtenář č. 2/2025, s. 48–50). V případě nouze je možné se spojit také s živým knihovníkem. Realizace pobočky včetně projektu a vybavení vyšla na 2 866 000 Kč.
České knihovny poprvé součástí kampaně Týden17
Z iniciativy Sdružení knihoven ČR se letos Česko připojilo ke třetímu ročníku mezinárodní knihovnické kampaně na podporu Cílů udržitelného rozvoje Týden17 / Week17. Týden17 vznikl jako společná celostátní kampaň knihoven v Dánsku s názvem UGE17 a s myšlenkou spojit pod jednou hlavičkou aktivity související s naplňováním 17 globálních Cílů udržitelného rozvoje OSN. Letos 17. týden v roce připadl na 21.–27. dubna, do prvního českého ročníku se zapojily desítky knihoven.
Bibliotheca inspirans 2025 netradičně
Ocenění pro inspirativní knihovny, které každoročně vyhlašuje Nadace OSF, letos nezvykle nebude hodnotit aktivity knihoven realizované v minulosti, ale originální nápady zaměřené na budoucnost. Knihovny, jejich pracovníci nebo profesní spolky mohli do poloviny května posílat své vize o tom, jak budou vypadat knihovny za 25 let – ať už z pohledu používaných technologií, nabízených služeb nebo rozvíjených aktivit. Forma příspěvků byla stanovena velmi volně – od textu přes komiks až po videa. S výstupy budeme mít možnost se seznámit v září v Jihlavě na konferenci Knihovny současnosti 2025.
Znojemská knihovna v kampani pro místní referendum
Netradiční zkušenost se zviditelněním významu knihovny v rámci svého působiště má za sebou Městská knihovna Znojmo. Město na březen 2025 vyhlásilo referendum, v němž od občanů chtělo znát názor na využití jednoho ze svých objektů – bývalých městských lázní. Jednou ze zvažovaných variant bylo jejich přebudování na moderní knihovnu s komunitním centrem. V poměrně krátkém čase zvládl tým knihovny připravit komunikační kampaň, představující podrobně přínos knihovny pro město i potenciál jejího rozvoje v novém prostoru. Referendum nakonec kvůli nízké účasti nebylo platné, záměr předělat městské lázně na knihovnu byl ale hned druhým nejúspěšnějším po záměru přetvořit budovu ve sportovní halu.
Zelená pro Černou kostku
Stavba noveho sídla Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě (MSVK) může začít. Projekt známý jako Černá kostka byl ohrožený kvůli stížnosti na průběh veřejné zakázky. Tu ale v březnu zamítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Osmipatrová budova s fasádou z černého skla realizovaná podle projektu architekta Ladislava Kuby bude domovem nejen pro více než 1,2 milionu knih, ale také místem, kde se budou lidé moci setkávat, vzdělávat a tvořit. Nabídne coworkingové prostory, moderní studovny, experimentální kino, makerspace laboratoře a špičkově vybavená digitalizační pracoviště, včetně virtuální reality a 3D technologií.
Výroční konference Eblida v roce 2026 bude v Praze
Pravidelná konference evropské knihovnické profesní organizace se 20.–22. dubna 2026 odehraje v Praze. Hostitelskou organizací bude Sdružení knihoven ČR; konference proběhne ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a Národní knihovnou ČR. České knihovnictví tak dostane šanci posílit své mezinárodní kontakty.
Digitalizace knihoven v hledáčku Nejvyššího kontrolního úřadu
Ministerstvo kultury směrovalo v letech 2017–2023 peněžní prostředky na reálné potřeby knihoven v oblasti digitalizace knihovních fondů a elektronických informačních zdrojů a výsledky kontrolovaných projektů mají pozitivní přínos pro služby poskytované sítí knihoven ČR. To je pozitivní část hodnocení Nejvyššího kulturního úřadu (NKÚ), který se v uplynulých měsících zaměřil na efektivitu čerpání veřejných prostředků na digitalizaci. NKÚ ale zároveň poukázal na dílčí nedostatky ze strany ministerstva: například vágně nastavené parametry pro hodnocení dopadu finanční podpory nebo nedostatek veřejnosprávních kontrol. Úřad také upozornil na chybějící institut elektronického povinného výtisku.
Knihovna Milana Kundery rozjela čtenářský klub
Moravská zemská knihovna od února rozšířila nabídku programů Knihovny Milana Kundery o čtenářský klub, který vede Filip Komberec z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V rámci klubu mají účastníci možnost detailně probrat klíčová Kunderova díla – jednotlivé jejich aspekty nebo třeba srovnání s filmovými adaptacemi.
Tomáš Sedláček ředitelem Knihovny Václava Havla
Vedením knihovny rozvíjející odkaz Václava Havla se 3. března ujal ekonom, filozof a spisovatel Tomáš Sedláček, který působil jako Havlův ekonomický poradce v jeho posledním prezidentském období. Podle svých slov chce Tomáš Sedláček v nové funkci vrátit do veřejného prostoru havlovský optimismus a jeho hodnoty – ať už prostřednictvím inspirativního programu knihovny, nebo dalším rozvojem online platformy Havel Channel.
Za humny
Odebírání grantů knihovnám je bezcitné kdykoli, ale zvlášť kruté v době, kdy je pro mnoho Američanů čím dál těžší vyjít s penězi,
reagovala na přístup federální vlády Spojených států prezidentka American Library Assocaition (ALA) Cindy Hohl. Administrativa Donalda Trumpa vydala 14. března nařízení, které vyzvalo federální Institut muzejních a knihovnických služeb (Institute of Museum & Library Services) ke zrušení všech agend, které nejsou přímo určené zákonem, a propuštění nadbytečných zaměstnanců. To mimo jiné znamenalo zrušení řady grantových programů na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti, přístupu k vysokorychlostnímu internetu, letních čtenářských programů, nákupů knih pro lidi se zrakovým postižením atd. Začátkem dubna vyšlo najevo, že v některých státech byla zastavena i ta část finanční podpory, která je garantována zákonem. ALA označila snahu o rozložení Institutu muzejních a knihovnických služeb za nelegální a podala na Trumpovu administrativu soudní žalobu. Na podporu knihoven proběhla řada happeningů a demonstrací.
EBLIDA má nového šéfa
Mikkela Christoffersena, s nímž měli možnost se potkat účastníci konference Knihovny současnosti 2024, vystřídal po roce působení v čele evropské knihovnické organizace EBLIDA Andrew Cranfield. Christoffersen nastartoval vnitřní organizační transformaci organizace, na niž chce Andrew Cranfield navázat. EBLIDA se má pod jeho vedením otevřít novým příležitostem a iniciativám.
Polské vrásky z historicky první komplexní zprávy o knižním trhu
Jeszcze książka nie zginęła? Název čerstvé zprávy o polském knižním trhu a knižní kultuře provokativně naráží na slova polské hymny. A ne nadarmo má na konci velký otazník. Zpráva vzniklá z iniciativy Institutu knihy (Instytut Książki) totiž poukazuje na řadu dosud přehlížených problémů. Jako první podobná studie v Polsku se také věnuje všem důležitým aktérům knižního trhu – tvůrcům, vydavatelům, distributorům, knihkupcům, knihovnám i čtenářstvu.
„Polský knižní trh je ve strukturální krizi,“ konstatují autoři studie. Výrazná koncentrace v oblasti knižní distribuce vede k systematickému vytlačování menších nakladatelů, kteří ztrácejí schopnost konkurence, což v konečném důsledku dopadá na všechny zmíněné aktéry. Z hlediska knihoven je podle studie nutné řešit otázku digitalizace, zpřístupnění digitálního obsahu, ale i klesajícího počtu výpůjček, který má dopady na akviziční politiku a zprostředkovaně i na distributory a vydavatele.
