Zajímavé knižní novinky

VORLÍČKOVÁ, Blanka; Richard KHEL a Romana Wilhelmina CRANE: Osobní knihovna Mikoláše Alše

Praha: VŠCHT, 2023. 358 s.

Publikace představuje aktualizovaný soupis knih, časopisů a dalších tiskovin, které jsou spojené s českým malířem, kreslířem a ilustrátorem Mikolášem Alšem. Jedná se o sbírku dokumentů, kterou vlastnil a využíval pro svou práci, oddych a záliby. Kolekce obsahuje historickou a vlastivědnou literaturu, beletrii, poezii i dramata, časopisy, do nichž přispíval, slovníky, zpěvníky, kalendáře a další dokumenty. Kniha, která byla sepsána k 170. výročí narození významného umělce, vychází z analyzovaného souboru dokumentů darovaných v 60. letech 20. století Památníku národního písemnictví. Rekonstruovaná sbírka obsahuje celkem 987 svazků, ve kterých se nacházejí Alšovy kresby, podpisy, dedikace určené Alšovi, vpisky, osobní ex libris a další památky na tohoto umělce.

Součástí soupisu jeho osobní knihovny je i textová dokumentace, obrazové přílohy a komentovaný výběr knižních a časopiseckých publikací o něm. Kniha je skvělou materiální základnou pro budoucí badatele, představuje pohled na osobu Mikoláše Alše a vypovídá o jeho vztahu ke knižní i hmotné kultuře.

BRODSKÝ, Pavel a Martina ŠUMOVÁ: Iluminované rukopisy v muzeích na území Čech. The illuminated manuscripts in museums in Bohemia

Praha: Masarykův ústava Archiv AV ČR, 2023. 493 s. Studie o rukopisech. Monographia; svazek XXVII.

V roce 2023 vyšlo nové souborné zpracování iluminovaných rukopisů v českých muzeích a galeriích na území Čech. Jedná se o první úplný katalog památek, které se z hlediska soudobé kodikologie na popis

vnějších i vnitřních znaků považují za rukopisy. Současně je katalog vybaven i obrazovou přílohou. Díky tomu tak podrobným uměleckohistorickým popisem podchycuje všechny výtvarně zdobené středověké a raně novověké rukopisy příslušných institucí. Materiály se během výzkumu vybíraly na základě věcného a chronologického hlediska. Za iluminované se považují veškeré výtvarně zdobené rukopisy, zdobené třeba jen kresbou. V katalogu se nacházejí výhradně iluminované rukopisy pocházející z oblasti latinské kultury řazené do středověku a raného novověku. Publikace je určena k lepší orientaci ve fondech s rukopisy, a to nejen historikům, kodikologům a badatelům, ale i dalším odborníkům ve vědeckých disciplínách, a to i těm zahraničním, a to díky anglické sumarizující stati a ikonografickému rejstříku.

Záznam v katalogu má jednotný styl, který obsahuje jméno autora a titul díla, místo uložení, místo vzniku a dataci rukopisu, navazuje podrobnější popis díla (psací látka, rozměry, jazyk, písmo apod.), informace o vazbě, obsahu a provenienci. Následuje uměleckohistorický popis, který obsahuje soupis ikonografických schémat, odděleně pak ornamentální a kaligrafické iniciály, bordury, heraldickou výzdobu či drolerie. Další část uměleckohistorického popisu se věnuje rozboru, konkrétně popisu díla, kvalitativnímu zhodnocení, slohovému zařazení a analogii. Konec záznamu je doplněn o bibliografii.

HIRSH, Sandra, ed. Library 2035: imagining the next generation of libraries

Lanham: Rowman & Littlefield, [2024]. x, 223 s.

V návaznosti na knihu Library 2020: Today’s Leading Visionaries Describe Tomorrow’s Library od Josepha Jonese autorka přichází s novou predikcí toho, jak budou knihovny vypadat, jaké budou nabízet služby a jak je jejich budoucnost v dalším desetiletí. Na základě poznatků z posledních let předpovídá příležitosti, silné stránky, ale i výzvy, se kterými se knihovny mohou v budoucích letech setkat. Publikace má dvacet pět kapitol, které jsou rozděleny do šesti částí podle tématu. V každé kapitole přináší svůj vlastní pohled na téma jeden z dvaceti pěti přispěvatelů, mezi nimiž jsou zkušení knihovníci, osobnosti z univerzit a jiní odborníci z oboru.

Témata se týkají environmentálních faktorů ovlivňujících knihovny, knihovní komunity, rovného přístupu k informacím, spolupráce a inovace knihoven, pracovníků knihoven a v neposlední řadě vizí a strategií knihoven. Jedná se o dynamickou spolupráci, kde se mísí různé nápady a vize, naděje i obavy, hrozby i příležitosti a předpovědi pro knihovny v roce 2035. Za zvláště užitečnou budou knihu považovat vedoucí knihoven, studenti informační vědy a pedagogové, kteří se zajímají o to, jak budou knihovny a knihovnická povolání vypadat v budoucnu.

ILARDI, Jennifer: Simple positive play at the library

Lanham: Rowman & Littlefield, [2023]. xvi, 129 s.

Autorka, zakladatelka organizace a konceptu „Simple positive play“, se ve své nové knize soustřeďuje na proces spolupráce, který je neodmyslitelně spjat s poskytováním kvalitních služeb pro mládež v rámci komunity. Cílem konceptu je usnadnit mladým lidem a jejich rodinám přístup ke zdrojům hravých, kreativních a vzdělávacích zážitků, a podpořit tak angažovanou a informovanou komunitu. Toho lze dosáhnout spoluprací s místními organizacemi, které sdílejí podobné cíle a chtějí podpořit sociální a emocionální rozvoj mládeže. J. Ilardi má dlouholetou zkušenost s organizováním vzdělávacích programů ve veřejné knihovně a tyto zkušenosti využívá k tomu, aby objasnila, jak a proč podporovat hry s otevřeným koncem („open-ended play“) v knihovnách a dalších komunitních prostorech využitím síly komunitní spolupráce.

Knihovníci mohou prostřednictvím organizování vzdělávacích aktivit a rozvoje knihovního fondu pro mládež výrazně ovlivnit dopad vzdělávání. Kniha slouží k ilustraci toho, jak participativní design, designové myšlení, hra s otevřeným koncem a přístup ke vhodným zdrojům přispívá k aktivnímu vzdělávacímu prostředí pro mládež.

KUDRNOVSKÁ, Linda, ed.: Identita: příběh českého grafického designu

Praha: Paseka, 2024. 517 s.

Nová kolektivní monografie zobrazuje český grafický design, a to prostřednictvím rozhovorů s předními tvůrci, profilů známých designerů, představení významných fenoménů a velkých projektů a jejich realizací. Hlouběji do designerského procesu se dostávají studie a jednotlivá témata přibližují eseje, které poskytují historický přehled podobně jako kapitoly z archivu.

V knize lze nalézt témata věnující se veřejnému prostoru, každodennímu životu, státnosti a propagandě, médiím, knihám a vzdělávání a zahraničnímu designu. Objevují se zde osobnosti, jako je autor písma českých bankovek Jan Solpera, odborník na navigační systémy Tomáš Machek nebo Luboš Drtina, který ilustroval již přes sedm set knižních titulů. Kniha čtenáře seznámí s fenomény, jako jsou loga měst, design v gastronomii nebo stále se rozšiřující digitální design, například reklamy. Kapitola o zahraničním designu pak ukazuje, jakých úspěchů dosáhli čeští rodáci v zahraničí. Známým představitelem je například umělec Alfons Mucha či Ladislav Sutnar.

Grafický design nás doprovází na každém kroku a zasahuje do našich životů víc, než si mnohdy uvědomujeme. Kniha zobrazuje grafický design v kulturních souvislostech a společně s autory hledá jeho význam, funkci a potenciál stejně tak jako specifika české grafické tvorby. Unikátem jsou dosud nepublikované obrazové materiály, skici, makety, fotografie a dokumenty ze soukromých i veřejných sbírek.

TRÁVNÍČEK, Jiří: Ohrožený druh? Kolik, jak a co čteme a co si se čtením spojujeme (2023)

Brno: Host, 2024. 164 s.

V řadě již pátá publikace literárního vědce Jiřího Trávníčka, vycházející ze statistického výzkumu zabývajícího se čtením u dospělé populace 15+. Výzkum, který proběhl v květnu

a červnu roku 2023, se tentokrát zaměřoval na kulturní obrazy čtení, konkrétně co si se čtením spojujeme, jaké představy v nás vyvolává a jak ho vnímáme. Čtenářská kultura totiž není tvořena pouze statisticky měřitelnými ukazateli, jako je druh četby, počet přečtených knih, návštěvnost knihovny apod., ale pojí se s ní i její vnímání, přemýšlení a promlouvání o ní. Tyto představy jsou nazývány kulturními obrazy. Kulturní obrazy tak tvoříme tím, co čteme, kdy čteme atd., ale jsme jimi utvářeni i my sami, tzv. jsme pod jejich vlivem. Kniha přináší odpovědi na to, jak naši čtenářskou kulturu tyto obrazy ovlivňují.

První kapitola přibližuje čtení v jeho kulturněhistorickém a mediálním kontextu. Navazující kapitoly představují statistická data a jejich interpretaci. Data se týkají čtení a čtenářů, nabývání knih, četnosti a druhu četby, čtenářských preferencí a představ a názorů o čtenářství neboli obrazů čtení. Publikace je zakončena shrnutím, ve kterém autor zasazuje statistická zjištění do širšího kontextu.