Nová knihovna Antona Brucknera
Rakouská národní knihovna věnovala samostatnou knihovnu významnému skladateli Antonu Brucknerovi (1824–1896), od jehož narození uplynulo již 200 let. Tato knihovna je světově unikátní, protože fondy obsahují originály rukopisů hlavních Brucknerových děl. Všech devět symfonií tak může být poprvé uvedeno v původní podobě. Pro jubilejní přehlídku byly tyto partitury doplněny o předměty, které se vztahují k okolnostem jejich vzniku a k Brucknerovým životním etapám v rakouském kulturním životě v 19. století. Anton Bruckner ve své závěti stanovil, že ručně psané partitury jeho stěžejních děl mají být zařazeny do fondu předchůdkyně Rakouské národní knihovny. Knihovna od té doby považuje za povinnost Brucknerův odkaz systematicky zpracovávat a doplňovat. V inventáři jsou zahrnuty tisky, dopisy, osobní dokumenty a pozůstalosti. Všechny objekty s přímou návazností na Brucknera byly také digitalizovány a jsou součástí portálu Bruckner Digital. Brucknerovo rozhodnutí z roku 1868 přestěhovat se do Vídně lze považovat za zásadní zlom v jeho životě. Vídeň v té době měla liberální a kosmopolitní atmosféru, na rozdíl od ostatního území církví ovládaného Rakouska. Bruckner získal profesuru na vídeňské konzervatoři a stal se primárně symfonickým skladatelem. Jako symfonický hudebník zasadil nový tón do svého hudebního jazyka, který je chválen jeho následovníky a byl silně kritizován jeho odpůrci. Bruckner byl oddaný katolík a byl kritizován za svoji submisivitu, a dokonce za vypočítavost. Tento kontrast odráží i nová výstava v Rakouské národní knihovně s tím, že má být Bruckner prezentován jako „zbožný revolucionář“. Výstava jde cestou Brucknerova životopisu v tematicky zaměřených kapitolách. Velký důraz se také klade na šíření jeho slávy v době po 1. světové válce, které bylo spojeno s jeho kýčovitostí jako „hudebníka Božího“ a jeho přivlastněním jako německého skladatele za národního socialismu.
Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1, 2024, s. 4–7
Kafka v Tatrách
Loňské 100. výročí úmrtí Franze Kafky si připomněli i na Slovensku. Ve svých 37 letech přichází Franz Kafka do Tater ve snaze uniknout životu a současně s úmyslem zachytit unikající život. Jako existenčně dobře zabezpečený pražský úředník neměl problém s financemi. Původně s ním měla přicestovat milovaná nejmladší sestra Ottla. Protože už byla tehdy těhotná, obávala se neznámých končin. Dočasným místem Kafkova pobytu byla již dnes neexistující vila Tatra, která byla známá svojí výbornou restaurací. Z aspektu úrovně poskytovaných ubytovacích služeb patřilo zařízení k dobovému tatranskému průměru. Po úvodních rozpacích si Kafka v sanatoriu časem zvykl na skromnou realitu, k tomu přispělo hlavně přidělení lepší místnosti. Nejednou ocenil kvalitu jídla nebo lékařskou péči. Toto se zřetelně promítlo i do roviny mezilidských vztahů. V prvních týdnech pobytu Kafka vytrvale ignoroval jakékoliv náznaky společenské komunikace, později se sblížil s některými pacienty, personálem i majitelem sanatoria. Velký význam v souvislosti s Kafkovou tatranskou korespondencí mají dopisy adresované dvěma ženám – sestře Ottle a Minze Eisnerové. Tato korespondence má charakter literárního zrcadlení. Písemný kontakt se svým andělem strážným, sestrou Ottlou, je zosobněním komunikace s reálným světem a vykresluje lidi i tváře v drsném tatranském prostředí. Rodičům i Ottle chtěl Franz co nejdetailněji přiblížit svět a reálie, ve kterých se nacházel. Uvolněná spontánní korespondence s mladou Minze Eisnerovou působivě vyzařuje různé konkrétní snové i pocitové asociace. Největší počet dopisů odeslal Kafka ze Slovenska blízkému příteli, spisovateli, překladateli, hudebnímu skladateli a pozdějšímu vydavateli jeho literárního díla Maxu Brodovi. Jejich korespondence je volným pokračováním předešlých diskusí a rezonují v ní hlavně složité filozofické, existencionální a privátní otázky.
Knižnica – ročník 23, č. 3, 2024, s. 21–27
Mají být v Německu knihovny otevřené i v neděli?
V německých knihovnách je každodenní provozní doba pro veřejnost velmi diskutované téma. Mnozí to vidí jako lepší příležitost pro orientaci na zákaznické potřeby, ale jak to vnímají knihovníci? V létě 2003 napsala Německá asociace knihoven otevřený dopis spolkové vládě a vyzvala k novele zákona, která by umožnila nedělní otevírací dobu v knihovnách. Federální zákon o pracovní době totiž neumožňuje nedělní otevírací dobu primárně veřejným knihovnám. Kromě profesního sdružení knihoven BIB, které od roku 2014 usiluje o legalizaci nedělní otevírací doby knihoven, probíhá také diskuse mezi zaměstnanci knihoven a jejich pohled nebyl doposud jednoznačně identifikován. V rámci bakalářské práce byl učiněn průzkum mezi zaměstnanci knihoven v Bádensku-Württembersku o jejich postoji k nedělní otevírací době a jejich ochotě chodit do práce v neděli. Průzkum zajistil cca 180 vyplněných formulářů. Více než 56 účastníků naprosto nesouhlasilo, dalších 28 účastníků spíše nesouhlasilo atd. Jako málo užitečnou považuje nedělní otevírací dobu 75 respondentů a 110 respondentů je přesvědčeno, že to nepřinese knihovně žádné benefity. Strach z přetížení uvedlo 117 respondentů, kteří nejsou ochotni v neděli pracovat vůbec. Pouze 10 respondentů uvedlo, že jim nedělní práce nevadí. Celkem 113 účastníků uvedlo, že by nedělní provozní dobu uvítaly rodiny s dětmi a 76 respondentů uvedlo, že by se zlepšila image knihovny u veřejnosti. Všichni respondenti se obávají svého pracovního přetížení a 130 jich uvedlo, že by to ohrozilo jejich rodinné vztahy. Omezení svého volného času uvedlo 126 osob. Dalším důležitým faktorem jsou chybějící finance na úhradu nedělních a svátečních mezd.
BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 76, Nr. 8–9, 2024, s. 412–414
Inspirace na léto z Banské Bystrice
Léto ve Státní vědecké knihovně v Banské Bystrici nabízí každý rok mnoho akcí, které se osvědčily během horkých letních dnů. Návštěvníci knihovny mohou trávit letní období v atraktivním prostředí knihovny, vypůjčit si mnoho knih, přečíst si odborný tisk ve studovnách, navštívit některá z jazykových center a dozvědět se mnoho zajímavostí v expozicích Literárního a hudebního muzea. Nabízené aktivity mají i kreativní charakter a ti, kteří se zapojili, se určitě nenudili. V červnu se v knihovně háčkovalo a techniku amigurumi si oblíbilo mnoho účastnic tvořivého workshopu. Centrum slovanských studií připravilo Letní školu slovenštiny pro Ukrajince. Ti, kteří si chtěli obnovit základy počítačové gramotnosti, mohli využít nabídku Bibliograficko-informačního a databázového centra, které v červnu a červenci připravilo už 13. ročník kurzu pro veřejnost. I v létě si někteří zájemci chtěli zlepšit svoji paměť, proto využili stálou nabídku a nenechali si ujít Letní klub nezapomnětlivců. V červenci vyvrcholily kreativní aktivity, završené účastnicemi tvořivých dílen tvorbou dřevěné škatulky na způsob staré knihy. V Americké studovně bylo během léta stále rušno. Tento prostor využívali hlavně mladí lidé.V červnu studovnu opakovaně navštívily děti z anglického letního tábora Magica Akademy. V srpnu byl uskutečněn letní Coding Camp pro dívky. Děvčata v knihovně strávila tvořivý týden a věnovala se grafickému designu, programování a přípravě startupového projektu. Také se uskutečnil letní tábor IT pro školáky, který připravil partner knihovny. V Centru španělské kultury se děti učily španělštinu. Letní aktivity knihovny jsou součástí projektu Letní knihovní zahrada pro všechny, který byl realizován díky finanční podpoře Nadace SPP.
Knižničné noviny – ročník 25, Nr. 3, 2024, s. 14–16
Deník zpěvačky obohatil fond Bavorské státní knihovny
Bavorská státní knihovna je známá svou bohatou sbírkou pramenů o životě a díle Richarda Wagnera a jeho zaměření na mnichovské období. Velkým štěstím bylo zakoupení deníku zpěvačky Malviny Schnorr von Carolsfeld, rozené Garriguesové (1825–1904), který se nachází v Bavorské státní knihovně. Malvina a její manžel Ludwig Schnorr von Carolsfeld (1836–1865) zpívali titulní role v premiéře Tristana a Isoldy v létě 1865. Tomu předcházelo intenzivní zkoušení s Richardem Wagnerem, který svým známým dával přezdívky jako jeho „lvi“ a „čmeláci“. Král Ludvík II. označil výkon umělců za mimořádně působivý. Ludwig Schnorr zemřel v pouhých 29 letech. Dnes se předpokládá, že měl infekční onemocnění, ale současníci měli podezření, že příčinou smrti bylo předcházející přepětí způsobené čtyřnásobným opakováním Tristana. Jeho manželka Malvina poté odložila svoji velmi úspěšnou kariéru a spolupráce s ní byla extrémně těžká. Král Ludvík II. jmenoval ovdovělou Malvinu Schnorr královskou komorní pěvkyní s platem ve výši 2 000 florinů ročně, což jí zaručilo skromnou životní úroveň. Malvína navštívila v roce 1866 Tribschen, kde pobýval Richard Wagner a Cosima von Büllow, a zde si uvědomila cizoložný vztah tohoto páru, který krátce nato odhalila v dopise Ludvíkovi II. Všechny tyto zajímavé informace obsahuje právě deník, který uchovává Bavorská státní knihovna. Celkově brožurka obsahuje 232 stran a záznamy jsou vedeny každý den v průběhu jednoho roku. Jistě se jedná o jeden deník z celé série, protože je doloženo, že jej Malvína psala již před tímto datem.
Bibliotheksforum Bayern – Nr. 3, 2024, s. 5–8
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
