Žaneta Stradiotová Mrkvičková, zaneta.stradiotova@vse.cz
Právě tyto proměny byly předmětem výročního setkání EBSLG (The European Business School Librarians’ Group), uskupení knihoven významných evropských business škol, které tento rok proběhlo na Vysoké škole ekonomické pod taktovkou Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (CIKS). Jaké jsou ze setkání výstupy a jaké zkušenosti sdíleli s ostatními vybraní představitelé univerzitních knihoven?
V rámci tématu Evoluce univerzitní knihovny jako komunitního prostoru účastníci probírali především proměny prostor vysokoškolských knihoven směrem k větší rozmanitosti a širší podpoře studentů a dalších návštěvníků knihoven. A kdo tyto změny určuje? Především návštěvníci a uživatelé knihovny.
Jsem rád, že ředitelé knihoven významných business škol z celé Evropy diskutovali proměny prostor knihoven právě u nás na VŠE, kde jsme v únoru otevřeli nový coworkingový prostor, říká k tomu ředitel CIKS a hlavní organizátor konference Václav Šubrta. V oblasti podpory studia jsou knihovny naprosto zásadní, a to nejen poskytováním informačních zdrojů, ale také vytvářením příjemného prostředí. Domnívám se, že právě podle zázemí a vstřícnosti ke studentům je dobře vidět, že škole na studentech záleží.
Lorna McNally, současná prezidentka EBSLG a ředitelka knihovny Strathclydské univerzity v Glasgow to okomentovala následovně: Jsem přesvědčena, že účel univerzitní knihovny zůstává stejný jako vždy: podporovat výuku, učení a výzkum zaměstnanců, studentů a širších komunit, kterým slouží. Knihovny se však neustále přizpůsobují, aby splňovaly požadavky a očekávání svých zákazníků. Univerzitní knihovny poskytují nové prostory pro spolupráci, nové zdroje a služby a hlavně zajišťují, aby akademici a studenti měli potřebnou pomoc, instrukce a vedení, jak se vypořádat se současnými výzvami, jako je například generativní AI, falešné zprávy a jak používat informace eticky a zodpovědně.
Podobně to vidí další účastník konference EBSLG Nikolaus Berger, který je ředitelem knihovny Ekonomické a obchodní univerzity ve Vídni (WU). Zdejší univerzitní knihovna, šestipatrová ikonická budova, kterou navrhla Zaha Hadid, byla postavena zcela nově a otevřena roku 2013. Již v návrzích pracovala s obměnami účelu na prostor a využití knihoven. Univerzitní knihovna Ekonomické a obchodní univerzity ve Vídni byla navržena jako Knihovna a studijní centrum. Většinu prostoru tvoří různé druhy studijních prostor. Jsou zde tiché zóny, prostory s flexibilním nábytkem, projektové místnosti, kavárna a komunikační zóny. Většina našich návštěvníků přichází do studijního centra za účelem studia. 30 % našich návštěvníků jsou však také externí studenti, protože u nás nacházejí vynikající studijní prostředí, shrnuje Berger.
Výrazným trendem v oboru knihovnictví je postupný nárůst elektronických informačních zdrojů na úkor tištěných knih a časopisů. Většinu svých zdrojů nabízejí univerzitní knihovny online, přesto jsou knihy stále žádané, i když se jich knihovny postupně ve studijních prostorách spíše zbavují. A tyto prostory pak mohou být dále využity například pro týmové studovny nebo kavárnu.
Poměrně radikální postoj k tištěným materiálům zaujímá i WU ve Vídni: Většinu našich služeb nabízíme dnes již online. Vyvíjíme například e-learningové moduly pro informační gramotnost. Tyto moduly se hojně využívají. Studenti si také mohou domluvit schůzky s našimi specialisty nebo jim klást otázky přímo prostřednictvím online helpdeskového systému. V souvislosti s digitalizací uzavřeme toto léto také naši sbírku tištěných učebnic. V budoucnu budou k dispozici jen digitální materiály. Pouze pro studenty práva budeme nabízet několik tištěných knih, protože ty nejsou dostupné online, komentuje vývoj Berger.
E-zdroje vnímají pozitivně i v Strathclydské univerzitě. Zaměřují se však také na práci s prostorem pro učení a na individuální konzultace studentům i akademickým pracovníkům: Přístup k elektronickým knihám a zdrojům znamená, že studenti mohou využívat knihovnu odkudkoli a kdykoli chtějí. V posledních letech má tak naše knihovna menší počet tištěných časopisů a materiálů a tento uvolněný prostor v knihovně jsme rovněž využili k poskytování různorodých pracovních prostorů pro skupiny studentů – malé diskusní místnosti i velké pracovní prostory. A to vše je propojeno digitálně, což usnadňuje studentům sdílet nápady a pracovat společně na výzkumu. V knihovně na Strathclydské univerzitě jsme vytvořili také rodinnou studijní místnost na podporu studentů s malými dětmi, stejně jako útulnou odpočinkovou zónu nazvanou The Nook s gauči a polštáři, měkkým osvětlením a hrami. Studenti to milují, zdůrazňuje Lorna McNally.
Knihovna VŠE také v posledních letech významně rozšířila portfolio e-zdrojů včetně e-knih a e-učebnic významných světových nakladatelů. V českém prostředí však pořád platí, že zdaleka ne všechno je dostupné elektronicky. Český knižní trh s učebnicemi je velmi roztříštěný. Věřím, že se v následujících letech společnými silami podaří najít způsob, jak i české učebnice zpřístupnit v elektronické podobě. Na straně univerzit je k tomu většinou vůle, doplňuje Václav Šubrta z pozice předsedy výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR.
Knihovna nejen podporuje proces učení, ale často je vnímána jako „bezpečné místo“, kde mohou studenti i akademičtí pracovníci požádat o pomoc s výzkumem, seminární prací i jiným odborným tématem. V naší knihovně tvrdě pracujeme na tom, abychom se zapojili do komunikace se studenty a zajistili jsme tak, že jim poskytujeme zdroje, prostory a služby, které skutečně potřebují. Spolupracujeme například se studentskou unií a studenti mají zastoupení i v knihovních výborech. Studenti tak vědí, že to, co pro ně děláme, je přímo v reakci na jejich měnící se požadavky. Jednoduché věci, jako je prodloužení otevírací doby, změna výpůjčních lhůt atd., lze snadno implementovat a studenti vědí, že jsou vyslyšeni, ukazuje cestu Lorna McNally z univerzity v Glasgow.
Knihovny objevují sílu coworkingových prostor. Řešení, jak nabídnout studentům prostor pro učení, ale i týmovou práci na studijních projektech, našla i VŠE, a to v podobě coworkingu Idea Fair. Ten byl otevřen na začátku letního semestru 2024, a je tak prvním univerzitním coworkingovým centrem v České republice. A proč právě coworking? Forma coworkingu spojeného s knihovnou je moderní způsob, jak do studia zapojit kolektivní energii, jak podněcovat a stimulovat spolupráci, vytvářet atmosféru, kde bude vzdělávání studenty bavit. Důležitá je proto variabilita nábytkového řešení a flexibilita coworkingového prostoru. Rozdílnost charakteru návštěvníků by měla být reflektována v různé typologii sezení a nastavitelné atmosféře. Od měkké pracovní židle s područkami pro workshopy přes sedací schody až po rychlý pokec na barovém sezení kolem ostrůvku. Každý si najde to své oblíbené místo, komentuje zvolenou podobu coworkingu na VŠE architekt Jakub Heidler ze Studia Reaktor, které stojí za vizuálním konceptem coworkingového prostoru.
Spolupráce s architektem Jakubem Heidlerem byla perfektní. Kromě konkrétních prostorových řešení jsme se zaměřili právě na vnímání celého prostoru coworkingu jako vstřícného a příjemného místa, které může být katalyzátorem vzniku akademické komunity. Spolupráci a pocit sounáležitosti považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, do kterých může vysoká škola investovat, shrnuje základní ideje za coworkingovým prostorem VŠE Václav Šubrta.
Potřebnost proměny vysokoškolských knihoven směrem k větší spolupráci potvrzují i účastníci konference EBSLG, tedy zástupci nejvýznamnějších business škol v Evropě. Vysoká návštěvnost coworkingu VŠE od prvního dne a kladné ohlasy od studentů i zaměstnanců ukazují, že Vysoká škola ekonomická jde tímto směrem.
Foto: archiv VŠE – Martin Weinpold
