| 2. místo Opravdovým zdrojem poznání je omyl aneb Jak to také mohlo být NATÁLIE KRÉDLOVÁ, Gymnázium Chotěboř |
9. října 2009 10:21, aktualizováno 17:28
Nobelovu cenu za mír dostal americký prezident Barack Obama. Výbor ocenil jeho „výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy“, hlavně odhodlání zbavit svět jaderných zbraní. Kandidátů byl letos rekordní počet – 172 lidí a 33 organizací – a Obama mezi favority nepatřil. Světem tak rezonuje překvapení. Obama sám bere ocenění jako „výzvu k akci“.
Celému světu již patnáct let vrtá hlavou udělení Nobelovy ceny za mír americkému prezidentovi Baracku Obamovi. V tisku se dodnes spekuluje, jaké je pozadí tohoto nečekaného rozhodnutí komise norského parlamentu, tedy té komise, která uděluje Nobelovy ceny za mír.
Po patnácti letech se celá záležitost začíná pomalu vyjasňovat. Poslední slova bývalého výpravčího Rudolfa Brandýsa z pražského Hlavního nádraží, která pronesl na svém smrtelném loži letos v lednu, totiž že „ti Švédové byli ožralí jak Dánové“, spustila rozsáhlé vyšetřování. Investigativní novináři všech významnějších světových periodik se pustili po této nové stopě a tato stopa je dovedla až k následujícím zjištěním:
1) Udělení Nobelových cen vždy předchází neformální tajná schůzka švédské Královské akademie věd, Institutu Karolinska, Švédské akademie a komise norského parlamentu, tedy těch institucí, které Nobelovy ceny udělují.
2) V roce 2009 se tato schůzka uskutečnila v Praze.
3) Všichni účastníci schůzky se v Praze neuvěřitelným způsobem zřídili místním levným pivem a v tomto stavu se rozhodli udělit ceny za jednotlivé obory lidem, kteří mají POTENCIÁL dokázat něco významného ve svém oboru.
Zde je k nahlédnutí původní seznam těch, kterým měla být v roce 2009 udělena Nobelova cena:
Poctou zemi, kde se konala schůzka, bylo udělení Nobelovy ceny za fyziku. Obdržel ji Mgr. Miloslav Čtvrtek, fyzikář ze ZŠ Revoluční v Praze 7, za (citujeme) „Nepřetržitou řadu 48 fyzikálních pokusů s elektřinou v 6. A, které skončily úspěšně bez ohledu na vlhký vzduch“.
Nobelovu cenu za chemii získala dosud nejmladší nositelka Nobelovy ceny, čtrnáctiletá Anke Schmidt z Německa, a to za její rozzářené dětské oči při nákupu soupravy Malý chemik.
Cenu za literaturu získal sloupkař skotského listu Old Frankie Yesterday Edward Waverley za budoucí celoživotní dílo.
Cenu za fyziologii a medicínu získala norská babka kořenářka se jménem, které nelze ani přibližně zapsat českými fonty, a to za příští pokroky v alternativní medicíně.
Ovšem největší haló způsobil návrh komise norského parlamentu, aby Nobelova cena míru byla udělena americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Stenografický zápis z tajné schůzky pak končí větou: „A na to se napijem!“
Čtenáři se asi překvapeně dívají na tato neznámá jména, protože jména těch, kteří v roce 2009 Nobelovu cenu skutečně získali, jsou úplně jiná (tedy kromě Baracka Obamy).
Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché.
Po skončení tajné pražské schůzky totiž zamířili její účastníci vlakem přes Německo domů do Švédska a Norska. Cestou pokračovali v popíjení v České republice zakoupeného piva (viz prohlášení Rudolfa Brandýsa) jak ve vlaku, tak poté i na trajektu.
Je známo, že Švédsko je Praze blíže než Norsko, a tak není divu, že se Švédové dostali domů výrazně střízlivější než Norové, kteří pokračovali za pokračujícího popíjení ze Stockholmu dále do Osla psím spřežením. Švédové tedy nebyli po příjezdu domů úplně mimo a došlo jim, jak by asi svět přijal jimi navržené nositele cen, a tak je na poslední chvíli nahradili přijatelnějšími náhradníky, jejichž jména už znáte například ze stránek https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nositelu_Nobelovy_ceny.
Norové byli bohužel asi 100 km jižně od Osla zatčeni za řízení psího spřežení pod vlivem alkoholu. A než na záchytce vystřízlivěli, tak už jejich rozhodnutí o udělení Nobelovy ceny za mír Baracku Obamovi bylo zveřejněno.
Nejsmutnější na celé této historii je, že Mgr. Čtvrtek, který byl o své nominaci předběžně informován, podlehl reklamní kampani nejmenovaného obchodního řetězce „Pro Nobelovu cenu v čepici z Tesca“ a zakoupil si drahou čepici jen proto, aby se poté ukázalo, že zcela zbytečně.
A jaké plyne poučení z této nedávné alternativní historie?
Zdrojem poznání toho, zda nějaký člověk je nebo není vhodným kandidátem na Nobelovu cenu, může být někdy i omyl. A tento konkrétní omyl je pro nás Čechy navíc zajímavý i tím, že měl původ na našem území a že na jeho vzniku mělo svůj podíl i naše pivo.
