Oceňování obecních knihoven v jednotlivých krajích

Za KKV následovaly s oceňováním neprofesionálních knihovníků Moravská zemská knihovna a SVKHK, které ve spolupráci s příslušnými regionálními SKIP udělily v roce 2009 první titul Velkomoravský knihovník (neprofesionální) a Knihovník/knihovnice Královéhradeckého kraje (profesionální i neprofesionální). Postupně se k vyhodnocování nejlepších knihovníků/knihoven přidávaly i ostatní krajské knihovny, většinou ve spolupráci s krajskými úřady a SKIP. V některých knihovnách se inspirovali od „průkopnických“ knihoven, jinde šli vlastní cestou a vytvořili si pravidla nová. Důvodem bylo hlavně zviditelnění neprofesionálních obecních knihoven a jejich knihovníků, obecními úřady často velmi nedoceněných.

Potěšující je, že neprofesionální knihovníci (či knihovny) jsou v současné době oceňováni v téměř všech krajích. Způsob hodnocení se trochu liší: počtem oceňovaných (jeden až dvanáct knihovníků či knihoven); periodicitou (jeden až dva roky; výjimkou je jednorázové ocenění knihovníků v Pardubickém kraji); způsobem nominace (návrh pověřené knihovny, příslušného regionálního výboru SKIP, někde může návrh na ocenění podat kdokoliv, třeba starosta).

Také názvy ocenění se v jednotlivých krajích liší: Knihovník roku, Knihovna roku, Celoživotní přínos knihovnictví, Knihovnická K2, Čestné uznání za dlouholetou a obětavou činnost ve prospěch venkovského knihovnictví, Nejlepší neprofesionální knihovník, Velkomoravský knihovník, Knihovník Vysočiny, Středočeský Kramerius, Knihovnický anděl.

Nejvíc rozdílů je ale v hodnoticích kritériích. Některé krajské knihovny mají na hodnocení zpracovanou podrobnou metodiku, jinde hodnotí knihovnu podle plnění Standardu veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) či cenu podmiňují členstvím ve SKIP. Jsou i kraje, kde oceňují i věrnost knihovnické profesi (neprofesionální knihovníci nezřídka vedou obecní knihovny i několik desítek let). A co nejlepší knihovníci v jednotlivých krajích za svoji práci obdrží? Vedle diplomu, květin a knižního daru i finanční obnos; částky se výrazně liší – od symbolických 1000 korun až po 50 000 korun, které obdrží vítěz hned v několika krajích.

V Kraji Vysočina zpočátku každá pověřená knihovna vybírala tři neprofesionální knihovny z příslušného regionu, které obdržely titul Knihovna Vysočiny odpovídajícího roku. Protože počet knihoven, které kvalitou stály za vyhodnocení (i když máme v kraji přes 600 veřejných knihoven), byl po nějakém čase vyčerpán, systém oceňování jsme aktualizovali. U knihoven, které ocenění Knihovna Vysočiny již obdržely v minulosti a ve své práci nijak nepolevily, jsme přistoupili k udělení ceny Knihovna Vysočiny II. stupně. Původní titul Knihovna Vysočiny se předával i nadále, tentokrát však už vždy jen jedné knihovně za každý region (okres).

V roce 2019 došlo opět ke změně pravidel. Místo knihoven jsme začali oceňovat ty, kteří mají největší zásluhu na dobře fungující knihovně, a to knihovníky. Současně jsme zavedli i možnost opakování nominace každé tři roky. Tím bychom chtěli knihovníky motivovat, aby i po ocenění ve své práci dále pokračovali.

V minulosti jsme chtěli podpořit vznik webových stránek obecních knihoven, proto jsme každoročně vybírali také nejlepší web neprofesionální knihovny. Zde hodnocení probíhalo tak, že každá pověřená knihovna nominovala web neprofesionální knihovny, který metodici ostatních pověřených knihoven ohodnotili podle zadaných kritérií, a určili tak vítěze. Protože web či aspoň webovou stránku mají všechny knihovny kraje, tuto cenu už nevyhlašujeme. V letošním roce budeme ale na naší Knihovnické slavnosti poprvé ve spolupráci se SKIP a Sdružením místních samospráv ČR (SMS) vyhlašovat cenu MARK za Kraj Vysočina.