Medaile Z. V. Tobolky 2023

Některá cena s sebou přináší riziko diskreditace pro toho, kdo ji získává. To může být způsobeno buď cenou samotnou, nebo tím, kdo ji předává. Jiné ceny jsou v rukou vousatých komisí a je zapotřebí z nich či z jejich nositelů před předáním důkladně setřít prach. Pak je tu řada ocenění, která jsou jen dokladem prchavých mód a těkavosti zájmu. Na jejich nositele a často i na důvod, proč byly uděleny, si nevzpomeneme už v následující sezóně.

Ale jsou ceny, které mají paměť a které tvoří paměť. Ceny, které jsou výrazem etického hodnocení ve vztahu k oboru, v němž se udělují. Nesou sdělení, které je spojeno se samotnými základy dané profese, a říkají, na jakých hodnotách stojí. Takové ceny, bez ohledu na jejich reálnou váhu, jsou ve skutečnosti závažím. Ukotvují význam toho, za co se udělují, na časové ose, která přítomnost oboru spojuje s minulostí a projektuje jej do budoucnosti.

A k těm bezesporu patří i Medaile Z. V. Tobolky. Jedno z nejtěžších závaží knihovnického oboru u nás. Ukazuje totiž, jaké hodnoty aktuálně knihovnická práce nese, jak sebevědomě je knihovnictví součástí společenské praxe a jaké závazky na sebe je ochotno brát. Nu, a je také závažím pro svého držitele. Převzetím ceny totiž jeho práce nekončí, ale v jistém smyslu znovu začíná – nasvícena mihotavě nazlátlým odleskem muže s vysokým bronzovým čelem.

Letošní ročník udělování medaile tradičně proběhl ve dvou kategoriích: Za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, tedy za činnost, která výrazným způsobem aktuálně ovlivnila či ovlivňuje podobu knihovnické práce v oblasti kulturní, vzdělávací a komunitní role knihoven, a má dopad, který překračuje význam regionu. A v tom druhém případě Za celoživotní práci v českém knihovnictví. Množství laureátů v daném roce je omezeno na tři osobnosti v první kategorii a jednu v kategorii druhé. Selekce je přísná a kritéria pro ni ještě přísnější. Přesto se každým rokem opakuje situace, kdy komise musí s velkým úsilím z navržených vybrat pouhou trojici a pro ocenění za celoživotní přínos pak jednu jedinou osobnost. Konkurence je silná a rozhodování nelehké. Jeho charakteristickým rysem je dlouhá a rozšafná diskuse, při níž se zvažuje celá řada aspektů nejenom oborových, ale i mezioborových a společenských. A nejinak tomu bylo i letos… *

Komise se rozhodla v roce 2023   udělit ocenění za celoživotní práci v českém knihovnictví Zdeňku Matušíkovi.  Narodil se v Kroměříži a studoval v Praze Vysokou školu politickou. Před listopadem 1989 pracoval v redakci časopisu Nová mysl, kde měl na starosti rešerše a excerpci novinek ze světového tisku. V roce 1990 nastoupil do Národní knihovny ČR (NK ČR), kde pracoval v oddělení studoven v tzv. Depozitní knihovně UNESCO, OSN a FAO. V roce 1993 se stal vedoucím oddělení studoven a zástupcem ředitele odboru služeb. V letech 1993/1994 absolvoval rekvalifikační kurz.

Z. Matušík je uznávaným odborníkem na problematiku autorského práva v prostředí knihoven. Od poloviny 90. let minulého století se aktivně zapojuje do přípravy a prosazování všech novel autorského zákona. Právě díky jeho návrhům mají české knihovny možnost uzavírat licenční smlouvy na půjčování nosičů zvuku, na veřejné čtení i elektronické dodávání dokumentů a také možnost kopírování obálek a obsahů knih, prezenční půjčování kvalifikačních prací. Angažoval se také při uzavírání licenčních smluv na zpřístupnění děl nedostupných na trhu a také při přípravě novely daňových zákonů s cílem snížení DPH na e-knihy a e-výpůjčky.

Byl dlouholetým předsedou zahraniční sekce SKIP, kdy využíval své výborné jazykové znalosti (angličtina, němčina, ruština). Dlouhodobě zastupoval SKIP a české knihovny v legislativní skupině EBLIDA. Podílí se na vzniku normativních dokumentů pro oblast služeb knihoven a zabývá se právními a dalšími aspekty poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, například při přípravě novely knihovního zákona. Je aktivní ve spolkovém životě, kde se soustředil na oblast mezinárodních vztahů. Publikoval řadu odborných článků a studií.

V roce 2020 získal ocenění „Pražský knihovník“ a v roce 2022 mu byla udělena „Cena českých knihovníků“. Milovník vážné hudby a divadla je již několikanásobným dědečkem.

Ocenění za významný přínos českému knihovnictví    se komise v roce 2023 rozhodla udělit:

Lence Dostálové

Vystudovala Filozoficko-přírodovědeckou fakultu, obor Informační studia a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Svou profesní činnost v oblasti knihovnictví zahájila v roce 2006, kdy pracovala v Knihovně J. Mahena v Brně. V roce 2019 přešla do Moravské zemské knihovny, kde bylo právě založeno Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukce knihoven (https://mcvrk.mzk.cz/; dále jen Centrum).

Svými aktivitami postupně naplnila poslání nové instituce. Vybudovala webové stránky Centra, které dnes obsahují bohatý souhrn informací k výstavbě a rekonstrukci knihoven (standardy, doporučení, zdroje financování, příklady dobré praxe aj.). Iniciovala a realizovala projekt na vybudování Databáze novostaveb a rekonstrukcí knihoven v ČR.

Ve své práci se věnuje především metodice, poradenství, přednáškové činnosti, spolupracuje na vydávání doporučení a publikací věnovaných prostorám knihoven (např. Jak řídit knihovnu, Knihovna v obci, Veřejné knihovny Jihomoravského kraje 2015–2021); je autorkou mnoha článků v odborném knihovnickém tisku (Čtenář, Duha, U nás, Bulletin SKIP). V letošním roce vydala informativní brožuru pro knihovníky a zřizovatele knihoven Knihovna – srdce obce (spolupráce s arch. Tomášem Hořavou). Je realizátorkou výstavy „re(VIZE) knihoven 21. století – prostor – funkce – příležitost“.

Její metodická činnost má i mezinárodní přesah. Je členkou pracovní skupiny Architecture Group organizace LIBER. V českém prostředí spolupracuje s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně, a to především s mladými studenty z ateliéru Občanské stavby. V roce 2022 iniciovala praktický seminář pro knihovníky a zřizovatele/provozovatele knihoven „Jak na prostory knihoven“ (proběhly v Brně, Ostravě i v Praze). Je neúnavnou propagátorkou nových a neotřelých řešení prostor knihoven se zřetelem na nové trendy a potřeby.

Miloslavu Lincovi

Po nedlouhém působení v Knihovně Jiřího Mahena v Brně pracuje od roku 2008 v Městské knihovně v Praze, kde své dosavadní zkušenosti uplatnil při realizaci nových nápadů a velmi rychle se vypracoval na pozici metodika několika obvodních knihoven. V současné době pracuje jako metodik v oddělení metodiky služeb a je členem strategického týmu.

Svůj organizační talent uplatnil při organizování akcí pro veřejnost a při realizaci nových cyklů především neformálního vzdělávání; nejvíce nápadů a energie věnuje rozvoji služeb pro mládež. Řadu let se věnuje rozvoji kreativity dětí a mládeže především na literárním poli. Pro příznivce a tvůrce sci-fi a žánru fantasy založil cyklus literárních dílen „Mistři písmen, učni slov“; během pandemie pak jeho online podobu „Seď doma a piš“. Setkávání začínajících autorů inspirovalo i další knihovny v ČR. Festival CONiáš je už sedmnáct let svátkem příznivců sci-fi a fantasy. Přivítali zde i zahraniční hosty.

M. Linc je i autorem Koncepce rozvoje služeb pro mládež, kterou naplňuje vymýšlením a pořádáním zážitkových akcí a festivalů, tvořivých aktivit a nových služeb. Řadu let se těšila velké popularitě i celostátní knihovnická konference „Do černého“, kterou vymyslel, inicioval a organizoval. Rovněž jeho projekt „Kreativní knihovna“ – mini síť tvořivých dílen Městské knihovny v Praze se setkal s velmi pozitivním ohlasem, a to zvláště řemeslná dílna na Smíchovské náplavce DOK16.

Byl to právě M. Linc, kdo se během pandemie a nucené uzavírky knihovny intenzívně věnoval rozvoji služeb v online prostoru a učil knihovníky, jak online nástroje a platformy rutinně využívat.

Romanu Dubovi

Vystudoval kulturní historii a po více než desetileté praxi v mediální sféře se stal v červnu 2009 ředitelem Městské knihovny v Písku. Od počátku svého působení se zaměřil na změnu pozice knihovny v kulturním a společenském životě města; výsledkem je realizace projektu „Městská knihovna Písek a centrum vzdělávání“. Knihovna je dnes přirozeným komunitním centrem města. Základem a předpokladem její činnosti se stala rekonstrukce prostor bývalé školy, které jsou řešeny multifunkčně.

Knihovna nabízí dramaturgicky zajímavý kulturní program pro všechny věkové kategorie. Představuje místo příjemného, bezpečného a bezbariérového setkávání, sdílení a inspirace pro všechny členy komunity. Přesvědčivě to dokládá vzrůstající, trvalý a aktivní zájem neziskových a školských organizací a dalších subjektů o spolupráci a partnerství s knihovnou (např. Svazek obcí regionu Písecko, Národní pedagogický institut, Jihočeská univerzita). Přesvědčivě to dokumentují i statistické ukazatele činnosti knihovny v roce 2022: 1303 pořádaných vzdělávacích akcí pro 14 500 účastníků a dalších 296 kulturních akcí pro 14 000 návštěvníků.

R. Dub se v poslední době soustřeďuje na začlenění pozice učícího knihovníka do knihovnické praxe nejen v samotné městské knihovně, ale i na úrovni širšího regionu. V dubnu 2023 knihovna uspořádala seminář „Když učí knihovník“.

— — —

Letos došlo i k mimořádnému udělení medaile Z. V. Tobolky profesoru Tomáši Kubíčkovi, řediteli Moravské zemské knihovny. S návrhem na jeho ocenění přišla členka komise Martina Wolna za jejím předsedou Tomášem Řehákem. Ten nápad podpořil. Vzhledem k faktu, že je T. Kubíček jak členem komise pro udělování medailí, tak i předsedou Nadace knihoven ČR, sešla se komise mimořádně a tajně bez něho. S nadsázkou řečeno, tohle „spiklenecké“ jednání návrh jednomyslně podpořilo a schválilo udělení mimořádné medaile. Celá akce zůstala v naprostém utajení až do samotného slavnostního ceremoniálu na konferenci Knihovny současnosti. O to větším překvapením pak bylo pro samotného laureáta.

Tomáš Kubíček  vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity; v roce 2008 se stal docentem na Univerzitě Karlově v Praze a v roce 2013 získal titul profesor na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jako vědecký pracovník působil v Moravském zemském muzeu a v Akademii věd ČR, jako pedagog na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, Univerzitě Palackého v Olomouci; dosud vyučuje na Univerzitě Karlově.

V roce 2014 se stal ředitelem Moravské zemské knihovny v Brně (MZK). Je také členem Ústřední knihovnické rady a působí i v dalších knihovnických orgánech a sdruženích. Je autorem několika literárněvědných publikací – např. Literární Morava, Česká literatura v německých překladech, Středoevropan Milan Kundera nebo Milan Kundera (neztracen) v překladech.

Zasloužil se o výrazný rozvoj aktivit MZK směrem do zahraničí, zejména prostřednictvím Českého literárního centra či reprezentací České republiky na zahraničních knižních veletrzích.

V roce 2015 přijal výzvu a zavázal MZK vyvinout portál Knihovny.cz. Obdobně se zapojil do spolupráce s NK ČR a Knihovnou akademie věd ČR na zachování a rozvoji České digitální knihovny, za jejíž provoz je nyní MZK odpovědná.

Jeho přátelský vztah s manželi Kunderovými vedl k myšlence umístění Kunderovy soukromé knihovny do MZK; v jejích prostorách byla Knihovna Milana Kundery otevřena 1. 4. 2023. Jedná se o mimořádný počin, protože tato knihovna je netradiční a nadčasová svou koncepcí, která pracuje s vizí moderní, multimediální badatelny, slibující zajímavou budoucnost a rozvoj.