Erna Winters: Knihovny mají potenciál řešit společenské výzvy, bez ohledu na svou velikost

Jak se vám líbilo v Praze? A jak hodnotíte místa konání a atmosféru konference?

Před konferencí jsem v Praze byla už dvakrát a jsem ráda, že jsem ji mohla navštívit znovu. Praha je krásné město, velmi živé a přátelské. A místa konání byla vynikající, jak ústřední knihovna Městské knihovny v Praze, tak Národní knihovna. Od spousty lidí jsem slyšela chválu na atmosféru na konferenci, která je ale samozřejmě společným dílem všech účastníků, ne mým.

Jaká hlavní poselství ve vás konference zanechala?

Knihovny po celé Evropě věnují značnou pozornost cílům udržitelného rozvoje. Nezáleží na tom, zda jsou malé nebo velké, zda mají strategický plán, nebo zda při své každodenní práci s komunitou pracují a žijí v souladu s cíli udržitelného rozvoje.

Je něco, co byste ve vztahu k hlavnímu tématu konference, tedy udržitelnosti v knihovnách, chtěla vyzdvihnout? Nějaký překvapivý úhel pohledu nebo nová myšlenka?

Vlastně už jsem to zmínila v odpovědi na předchozí otázku. S cíli udržitelného rozvoje pracují i malé knihovny s malým počtem zaměstnanců. EBLIDA a národní asociace by jim měly pomoci poskytnout rámec, návod připravený k použití v jejich kontextu, aby mohly posílit svou obhajobu vůči místní samosprávě a tvůrcům politik.

Součástí programu konference bylo i promítání dokumentu The Librarians o osudech školních knihovnic ve Spojených státech, které se v posledních letech snaží odolat politickému tlaku na zákaz knih nálepkovaných různými ultrakonzervativními skupinami jako jako nevhodné pro děti a mládež. Jaké emoce ve vás film vyvolal?

Vyděsilo mě to, naštvalo, ale také jsem na naše kolegyně ve Spojených státech byla hrdá. Jsou pro nás všechny příkladem a měli bychom si vzít příklad z jejich odvahy. Film je pro nás varováním, ukazuje, na co bychom měli být připraveni. Že bychom měli vést diskusi s našimi zaměstnanci, abychom byli schopni podobnému tlaku společně čelit.

Velká pozornost byla na konferenci věnována závěrům práce OMC Group (OMC je zkratka Open method of coordination, jde o relativně nový způsob řízení agend v rámci EU, kdy se vytvářejí politiky, k nimž se státy mohou dobrovolně přihlásit, pozn. red.). Zkuste někomu, kdo o této iniciativě slyší poprvé, vysvětlit, proč je tak důležitá pro evropské knihovny a pro EBLIDA?

Je to vůbec poprvé, co se Evropská rada doopravdy zajímá o knihovny a o roli, kterou hrajeme ve společnosti. Zpráva OMC Group obsahuje doporučení pro každou evropskou vládu, jak může „využít“ své knihovny k řešení společenských výzev. Popisuje také různé role, které mohou knihovny nebo jejich zaměstnanci zastávat, což doufejme usnadní diskuse s tvůrci politik. V EBLIDA to vnímáme jako uznání od Evropské rady, že knihovny mohou mít vliv, že můžeme měnit životy. Tato zpráva je nástrojem, který v EBLIDA můžeme využít k posílení advokační práce, stejně tak může sloužit našim členům. Protože ji sepsali tvůrci politik, zástupci národních orgánů, je to uznání skupiny lidí „mimo“ knihovní obor, což jí podle mého názoru ještě více dodává na významu. Tentokrát to nejsme my, kdo troubí do světa, jak jsme skvělí a důležití – to, že knihovny jsou pro společnost nezbytné, říká skupina státních úředníků z ministerstev. Lepší to už být nemůže a je to silný materiál, který můžeme využít k posunu vpřed na místní i národní úrovni.

Děláte úžasnou práci, zkuste víc spolupráce

Máte zkušenosti z předchozích konferencí EBLIDA, zda má konání konference vliv na to, jak moc se knihovníci z hostitelské země zapojují do mezinárodních aktivit? Ptám se proto, že Česká republika má zastoupení v EBLIDA i IFLA, ale místní knihovny se až na výjimky do mezinárodních projektů příliš nezapojují.

Snažíme se organizovat naše konference v různých zemích, abychom je geograficky rozšířili po celé Evropě. Stejně jako v Praze vnímáme, že se konference účastní více knihovníků z dané země nebo jejích sousedů. Účast na konferenci EBLIDA vám dává skvělé příležitosti k navazování kontaktů a seznámení se s dalšími evropskými knihovníky. Moje zkušenost je, že jakmile se zúčastníte mezinárodní konference a navážete kontakt, je snazší se spojit s partnerskými knihovnami, které potřebujete k získání evropského financování. Takže to začíná tam a já jsem byla ráda, že na konferenci byla řada účastníků z českých knihoven.

Jak byste české knihovnice a knihovníky k zapojení do mezinárodních aktivit podpořila?

Pokud se chcete zapojit do mezinárodních projektů s mezinárodním financováním, doporučuji začít s projektem Erasmus+, abyste se vydali do jiných zemí a učili se od nich. Dalším krokem by pak mohlo být hledání dalších projektů, zpravodaj EBLIDA někdy zmiňuje výzvy k podávání projektů, které budou otevřeny, užitečný je také zpravodaj našeho partnera Public Libraries 2030. Díky tomu je snazší zjistit, jaké možnosti existují, a díky vašim mezinárodním kontaktům byste měli být schopni najít partnery pro projekty. Sledujte výzvy k předkládání projektů od Horizon, CERV, Culture Europe… Nevím, jakou roli v tom hrají profesní organizace, nebo možná u vás existuje nějaká kancelář, která s hledáním evropského financování pomáhá.

Minulý rok jste se zúčastnila konference Knihovny současnosti v Jihlavě, nyní jste byla v Praze. Jaký obrázek si děláte o českém knihovnictví a lidech, kteří v něm pracují? Máte pro nás nějaký vzkaz?

Myslím, že odvádíte úžasnou práci. Potkala jsem mnoho velmi nadšených knihovnic a knihovníků, kteří jsou zapálení pro svou práci. Samozřejmě, mnozí z vás čelí rozpočtovým škrtům a rostoucí polarizaci ve vašich komunitách. Ale jste odhodláni pokračovat a sloužit svým komunitám co nejlépe. Pokud bych měla vymyslet nějaký vzkaz, mířil by k tomu, abyste spolu ještě úžeji spolupracovali, protože tak dokážete víc než samostatně. Může to být spolupráce knihoven, ale také s partnerskými institucemi nebo s dobrovolníky a obyvateli vašeho města.