Tak jako každoročně se uskutečnilo slavnostní předávání medaile Zdeňka Václava Tobolky, udělované Sdružením knihoven ČR a Nadací knihoven za přínos oboru a za celoživotní práci v českém knihovnictví. Současně bylo ve spolupráci s Nadací OSF a Českou spořitelnou předáno také ocenění Biblioteca inspirans, které oceňuje inspirativní knihovny.
Inspirace ze zahraničí
První den tradičně patřil přednáškám zahraničních hostů.
Profesor Marek Kowalkiewicz, vedoucí katedry digitální ekonomiky na Queensland University of Technology v Austrálii, vystoupil s inspirativní přednáškou Od knih k robotům: Knihovny ve věku vlivu algoritmů (From Books to Bots: Libraries in the Age of Algorithmic Influence). Zdůraznil, že knihovny nejsou pouze místem uchovávání informací – v době, kdy umělá inteligence proniká do každodenního života, se mění v centra zvídavosti, učení a digitálního sebevědomí. Podle něj mohou knihovny nejen přijímat nové technologie, ale i aktivně spoluutvářet jejich roli. Jejich trvalou silou přitom zůstává lidský vhled, kritické myšlení a schopnost propojovat komunity v čím dál více automatizovaném světě. Po přednášce se profesor Kowalkiewicz zapojil také do panelové diskuze o umělé inteligenci, kde debatoval s Nadeždou Andrejčíkovou, jednatelkou společnosti Cosmotron.
Martin Memet Könick, ředitel knihovny ve švédské Landskroně, ve své přednášce Aby demokracie znovu vzkvétala – Knihovny musí zachránit svět (Make Democracy Thrive Again – Libraries Must Save the World) připomněl křehkost demokracie. Upozornil, že bez ní není svobody ani štěstí, a právě knihovny mohou být místem naděje, v němž demokracie roste a sílí. Na příkladech ze Švédska i dalších zemí ukázal, jak mohou veřejné knihovny každodenní prací podporovat participaci, šířit demokratické hodnoty a přispívat k lepšímu světu.
Vladimir Kosarevskij, přednesl přednášku Ticho v knihovně: Jak státní cenzura zakazuje knihy a umlčuje čtenáře (Silence in the Library: How State Censorship Bans Books and Muzzles Readers). Sdílel svůj osobní příběh knihovníka z Moskvy a popsal, jak se po roce 2022 ruské knihovny začaly měnit z míst svobodného přístupu k informacím na nástroje ideologické kontroly. Mluvil o cenzuře, ničení literatury, tzv. „černých seznamech“, vyřazování knih s LGBTQ tematikou i o tlaku na samotné knihovníky. Jeho svědectví otevřelo otázku, zda mohou knihovny v autoritářském režimu zůstat neutrální a jakou odpovědnost nesou v časech represí.
Erna Winters z Královské knihovny v Nizozemsku a prezidentka evropské asociace národních knihoven EBLIDA ve své přednášce Jakou roli může hrát knihovna? (Which Role Can a Library Play?) představila inspirativní příklady ze zahraničí, kde knihovny aktivně vstupují do veřejné debaty prostřednictvím programů zaměřených na společenská témata. Podle ní může být tato role obohacující a vzrušující, zároveň ale klade na knihovníky nové nároky a vyžaduje jiné dovednosti. Součástí její prezentace bylo i krátké představení činnosti asociace EBLIDA.
Umělá inteligence, demokracie, vzdělávání i centralizace
Středeční program nabídl pestrou paletu tematických bloků. V aule se dopoledne uskutečnil blok Múza, nebo hrůza? AI v literatuře, knihovnách a kultuře vůbec, který přinesl pohledy na to, jak umělá inteligence proměňuje literární tvorbu, autorství i knihovnickou praxi. O právních aspektech promluvila specialistka na právo v AI a kyberbezpečnost Lucie Malá. Zahraniční přednášející Mia Ridge z British Library seznámila účastníky s projektem „Living with Machines“ (Živé stroje), realizovaným ve spolupráci s The Alan Turing Institute a uzavřeným v roce 2023. Projekt zkoumal možnosti využití umělé inteligence a strojového učení při práci s historickými digitalizovanými prameny a jeho výsledkem jsou nové datové sady i výzkumný software, které otevírají cestu k pokládání nových otázek v oblasti historie.
Otázce umělé inteligence se věnoval i workshop Marka Kowalkiewicze Přehodnocení knihoven pro svět, který se orientuje na umělou inteligenci (Rethinking Libraries for an AI-First World). Profesor Kowalkiewicz v něm vyzval knihovníky, aby zpochybňovali své předpoklady, testovali scénáře budoucnosti a hledali nové způsoby, jak zůstat relevantní v rychle se měnícím světě. Diskutovalo se o tom, jak otevřenost, experimentování a zvědavost mohou formovat příští generaci knihovnických služeb a jak lze vnímat umělou inteligenci jako příležitost, nikoli hrozbu.
Blok s názvem Volte zvířata! aneb demokratické vzdělávání do knihoven se zaměřil na roli knihoven v rozvíjení demokratické kultury a občanského vzdělávání. Zuzana Brychtová Horecká a Barbora Černohorská ze Statenic představily workshop inspirovaný knihou Volte zvířata!, který dětem hravou formou přibližuje principy demokracie – od volebních kampaní až po úskalí manipulace. Kathrin Hartmann přinesla zkušenosti z Německa prostřednictvím projektu Land.schafft.Demokratie, jenž ukazuje, jak mohou i venkovské knihovny posilovat demokracii tím, že poskytují přístup k informacím, podporují dialog a vytvářejí prostor pro setkávání.
V dalším tematickém bloku Jak efektivně propojovat knihovny se školami? se diskutovalo o možnostech propojení formálního a neformálního vzdělávání, zapojování rodičů i pedagogů a o atraktivních službách pro děti, žáky a studenty. Součástí debaty u kulatého stolu byla i témata vzdělávání knihovníků a budoucnosti knihovnické profese. Diskutovali zde zástupci oborových vysokých škol – Čeněk Pýcha (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK), Richard Papík (Ústav bohemistiky a knihovnictví FF SLU) a Pavlína Mazáčová (Katedra informačních studií a knihovnictví FF MUNI), spolu se zástupci resortu školství – Kateřinou Savarou Roušavou z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Richardem Veletou z Národního pedagogického institutu.
Odpolední program v aule pokračoval blokem Jedna knihovna nestačí: objevte sílu centrálních služeb, zaměřeným na možnosti, výzvy a budoucnost národních knihovnických služeb. Diskutovalo se o uživatelské přívětivosti, efektivitě provozu, překážkách při implementaci i o propagaci směrem k veřejnosti. A v panelové diskuzi k tomuto bloku hledali panelisté odpovědi na otázky, zda jsme vůbec jako komunita připraveni takto intenzivně spolupracovat a sdílet svá data. Diskuzi moderoval ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn a panelisty byli ředitelka Knihovny Třinec Martina Wolna, vývojářka systémů pro prezentaci digitálního obsahu Pavla Rychtářová, náměstkyně Úseku novodobých fondů a služeb Národní knihovny ČR Bohdana Stoklasová, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a nastupující ředitel Národní technické knihovny Petr Očko a ředitel Centra informačních a knihovnických služeb Václav Šubrta.
V bloku Nezmizí knihovny z mapy měst? se diskutovalo o tom, že i když jsou knihovny nedílnou součástí vzdělávacího, kulturního i komunitního života, jejich význam bývá často brán jako samozřejmost. Narážejí na rozpočtová omezení, musí se neustále obhajovat před svými zřizovateli a dokazovat, že jejich přínos je pro obyvatele i města nenahraditelný. Přesto právě knihovny vytvářejí zázemí, které posiluje soudržnost společnosti a podporuje její rozvoj. Právě na téma advokace navázala přednáška Jany Smiggels Kavkové, konzultantky a lektorky Advokačního fóra, která se zaměřila na to, jak efektivně naplánovat advokační kampaň. Zdůraznila, že prosazení systémových změn vyžaduje pečlivou přípravu a jasně definované cíle. Účastníky provedla metodou, s níž má dlouholeté zkušenosti. Vysvětlila, jak správně definovat společenský problém, jak určit cíle kampaně, vybrat klíčové aktéry a adresovat jim srozumitelné a realistické požadavky. Vedle teoretického rámce nabídla také řadu praktických ukázek a příkladů z praxe, které ukázaly, jak lze advokační postupy účinně využít i v oblasti knihovnictví.
Odpovědnost a morálka v centru pozornosti posledního dne
Závěrečný den konference byl plný motivace a naděje. Tématem tradičního bloku Milníky a pilíře byla svoboda, právo, odpovědnost, morálka a také hrdinství. Soudce Ústavního soudu a sociolog Jiří Přibáň ve své přednášce Hledání odpovědnosti v nelidskosti lidského života otevřel věčnou otázku: kdo nese odpovědnost za to, co je v lidském životě nelidské a může ohrožovat samotnou existenci? Přednáška byla silnou připomínkou, že pokrok není jen otázkou možností, ale také odpovědnosti.
Následující přednáška právníka a plukovníka Otakara Foltýna z Vojenské kanceláře prezidenta republiky připomněla, že hrdinství nemusí vždy nutně znamenat boj o život – ale i schopnost stát si za svými hodnotami ve světě plném nejistot, nebát se vystoupit z řady a dát hlasitě najevo svůj nesouhlas.
Konferenci uzavřela debata Slovo a odpovědnost moderovaná novinářem a moderátorem Michaelem Rozsypalem. Diskutovalo se o svobodě, právech, odpovědnosti a morálce a prostor dostalo i publikum. Panelisty a panelistkami byli Jiří Přibáň, Otakar Foltýn, Klára Šimáčková Laurenčíková (zmocněnkyně vlády pro lidská práva a národní koordinátorka integrace uprchlíků) a studentky Katedry informačních studií a knihovnictví FF MUNI Valérie Ulíková a Eliška Tolárková.
Celý třídenní program potvrdil, že knihovny nejsou jen místy pro uchovávání knih, ale stávají se aktivními moderními institucemi, které vstupují do debaty o demokracii, vzdělávání, technologiích i lidských právech a mohou mít zásadní vliv na směřování společnosti. Poselství z Jihlavy je jasné: knihovny mají nejen budoucnost, ale také odpovědnost – být místem svobody, dialogu a naděje.
