Setkání muzejních knihovníků ve městě pod Ještědem

Ve dnech 20.–22. 9. 2022 se uskutečnil již 46. seminář knihovníků muzeí a galerií, organizovaný Knihovnickou komisí Asociace muzeí a galerií ČR. Úlohy hostitele se ujala knihovna Severočeského muzea v Liberci. Samotné akce, která probíhala na půdě Technické univerzity v Liberci, se zúčastnilo celkem 103 osob.

Po přivítání účastníků ředitelem pořádající instituce Jiřím Křížkem, zástupkyní hejtmana Libereckého kraje a radní pro kulturu Květou Vinklátovou a předsedkyní Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií ČR (AMG) Štěpánkou Běhalovou pozdravili účastníky semináře čestní hosté. Za AMG to byl její místopředseda Richard Sicha. Další zdravice zazněly od ředitelky Krajské vědecké knihovny v Liberci (KVKLI) Dany Petrýdesové a předsedy SKIP Romana Giebische.

Odborný program otevřel blok s názvem Spolupráce knihoven a paměťových institucí. Richard Sicha referoval o připravovaném muzejním zákoně a Roman Giebisch vyzdvihl novinky ve spolupráci MK a MŠMT, které se týkají knihoven a muzeí. Téma mezinárodní spolupráce mezi knihovnami rozvinuly ve svých příspěvcích Dana Petrýdesová na příkladu aktivit KVKLI a Štěpánka Běhalová se svým příspěvkem o česko-německém partnerství v oblasti knihovnictví Library Next Door 2022–2025. Alena Petruželková pak seznámila auditorium s průběhem Generální konference ICOM v Praze. Do nové expozice dějin v Národním muzeu účastníky pozval Martin Sekera.

Odpoledne se konalo plenární zasedání Knihovnické komise s volbami do výkonného výboru Knihovnické komise AMG. V rámci slavnostního večera v budově Severočeského muzea si mohli účastníci prohlédnout nové expozice a probíhající výstavy.

Druhý jednací den byl zahájen blokem Ze světa knihoven a všechny příspěvky se týkaly tématu digitalizace a přístupu k ní v rámci různých typů organizací. Vystoupení Michaely Bežové z Národní knihovny ČR (NK ČR) se týkalo Národní strategie digitalizace. Webarchiv NK ČR představila Markéta Hrdličková. O zkušenostech z digitalizace v Pardubickém kraji se podělila Barbora Horáková z Krajské knihovny v Pardubicích.

V druhém dopoledním bloku byl posluchačům představen projekt NAKI Slepí svědkové doby, zaměřený na slepotiskovou výzdobu české knižní vazby 16. století. Nejprve Petr Voit ve své přednášce shrnul poznatky tříletého výzkumu, průběh projektu a jeho výstupy (databáze NUSK¹, výstava a katalog) prezentoval Radomír Slovik. Anna Kašparová a Petra Šťovíčková pak posluchačům představily připravovanou národní databázi slepotiskového nářadí a dílen NUSK.

Odpolední jednání probíhalo ve dvou blocích. V prvním přednášející informovali o možnostech digitální prezentace historických knihovních fondů. Vojtěch Šícha hovořil o portálu Knihověda.cz, Monika Veverková shrnula fungování databáze Provenio, Andrea Jelínková představila projekt Knihovědní detektivové a Jitka Machová z MZK seznámila se zpřístupněním kramářských písní. Online výstavu prvotisků Olomoucké kapituly prezentovala její autorka Markéta Poskočilová. Poslední blok Cizojazyčné knižní fondy v knihovnách zahájila Alena Petruželková, která shrnula specifika muzejních knihoven v pohraničních oblastech a poukázala na problematiku poválečných akvizic. Ludmila Moržolová ve svém zajímavém příspěvku Jihlavský německý jazykový ostrov upozornila na historické souvislosti vzniku jihlavských muzejních sbírek. Se závěrečným příspěvkem vystoupila Jana Fridrichová, která posluchače seznámila s jazykově různorodým fondem knihovny Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Po dvouleté pauze se konaly také exkurze, které se uskutečnily ve čtvrtek 22. 9. Zájemci si mohli vybrat ze dvou nabídek. První zavedla účastníky do liberecké Stavby smíření, která vznikla na místě bývalé židovské synagogy a v současnosti sdružuje jednak židovské centrum, jednak KVKLI. Druhá exkurze mířila do sousedního Jablonce nad Nisou, kde byla připravena prohlídka funkcionalistických interiérů radnice. Pak následovala komentovaná prohlídka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Letošní seminář kladl důraz na spolupráci mezi paměťovými institucemi i knihovnami v zahraničí, která se po pandemických letech opět otevírá. Velkým tématem nadále zůstává digitalizace a připojuje se také problematika cizojazyčných (převážně německých) fondů v našich muzejních knihovnách. Zásadním přínosem pro práci s historickými fondy se ukazují databáze jako Provenio, Knihověda.cz či připravovaný NUSK. Knihovníci nadále pracují i v online prostoru, který se osvědčil v dobách pandemie, a prezentují zde výstavy, přednášky nebo edukační programy. Účastníci semináře získali nejen nové poznatky, ale obnovili také osobní a profesní kontakty. Za pohostinnou atmosféru Liberce patří organizátorům ze Severočeského muzea a všem sponzorům vřelý dík!

1 Databáze slepotiskové výzdoby knižních vazeb