Závěrečná část cyklu o library advocacy představí nejrůznější typy metod, nástrojů a kampaní, které jsou nedílnou součástí tohoto konceptu. Ukáže, jaký nejvhodnější postup při tvorbě kampaně zvolit, a také představí příklady dobré praxe ze zahraničních knihoven.
Tentokrát se zaměříme na praktické využití konceptu prosazování zájmů knihoven v oblasti financování. Představíme si, jak v tomto směru co nejefektivněji oslovit zřizovatele.
V další části ze série Library advocacy se budeme věnovat postavení hodnot v tomto konceptu. Ujasníme si, jak nejlépe stanovit hodnoty, které knihovna vytváří, a jakým způsobem je definovat a zviditelnit. Ukážeme si také, jaký je jejich význam pro efektivní komunikaci a argumentaci.
Představení druhého z hlavních směrů působení library advocacy, a to od zainteresovaných stran, tzv. stakeholderů, čili pomoc zvenčí.
V minulém článku (Library advocacy 1: Jak dát našemu snažení strukturu, Čtenář, 2020, č. 5, s. 179–181) jsme si představili základní principy library advocacy pohledem různých definic a způsoby, jakými zasahují do prosazování zájmů knihovny. Také jsme si nastínili dva hlavní směry působení, a to od knihovny samotné a od zainteresovaných stran (stakeholderů). V dnešní části si představíme první z těchto způsobů, tzv. frontline advocacy.
Cyklus článků, který vás čeká v následujících číslech Čtenáře, vám představí koncept library advocacy a bude postupně odkrývat jeho jednotlivá dílčí témata. Cílem seriálu je inspirace k implementaci tohoto konceptu i do prostředí vaší knihovny.