Za první republiky byl Vsetín malým horským městečkem s přibližně 7000 obyvateli1 a poválečná kulturní a osvětová činnost zde – stejně jako na mnoha jiných místech – navazovala na působení čtenářských a vzdělávacích spolků, které na Valašsku vznikaly od 60. let 19. století. Již v 70. letech 19. století začal ve Vsetíně a v jeho blízkém okolí působit Vzdělávací spolek Snaha, který bývá označován za kolébku vsetínské kultury. Na jeho činnost na poli čtenářském přímo navazovala i první vsetínská veřejná knihovna.
Počátky knihoven na Valašsku jsou spojeny se spolkovou činností, která čerpala z jeho lidových písní, tradiční lidové slovesnosti, rozvinutého folklorního zázemí regionu a silného národnostního cítění jeho obyvatel. Avšak cesta od čtenářského spolku k veřejné knihovně byla mnohdy velmi křivolaká.