Když v pražském Klementinu vystoupáte do třetího patra, ocitnete se v nevelké půjčovně a v přilehlé studovně Slovanské knihovny, která je už téměř 70 let autonomní součástí Národní knihovny ČR. Vznikla ovšem už v roce 1924, nejprve pod názvem Ruská knihovna ministerstva zahraničních věcí, brzy ale rozšířila své zaměření. Státem štědře dotovaná knihovna měla tvořit badatelskou základnu pro tehdy vznikající Slovanský ústav a zároveň byla jednou z mnoha institucí, jež československý stát podporoval v rámci tzv. Ruské pomocné akce.
Příliv emigrantů, který proudil do Československa z Ruské říše po bolševické revoluci, tvořili Rusové, Ukrajinci, Bělorusové i četní příslušníci jiných národností. Československo je podporovalo nejen kvůli tradičním ideálům slovanské vzájemnosti, ale i z praktických důvodů: počítalo se s tím, že bolševický režim brzy padne, emigranti se vrátí do vlasti poučeni v západní demokracii, zaujmou významné pozice ve státní správě a zároveň budou mít kladný vztah k našemu státu. Pro jejich další vzdělávání byly tehdy zřízeny střední i vysoké školy, vzniklo několik vědeckých pracovišť a nakladatelství, takže se Praze brzy začalo přezdívat „ruský Oxford“. Slovanská knihovna je jedinou dodnes fungující institucí z této doby a díky rozsahu a složení svého fondu je v současné době jedním z významných světových center slavistické vědní disciplíny.
Průvodce po dějinách, fondech a službách
První publikaci k dějinám knihovny nazvanou Slovanská knihovna 1924–2024 – průvodce po dějinách, fondech a službách pokřtil už v lednu jubilejního roku ministr kultury Martin Baxa spolu s jejím autorem, ředitelem Slovanské knihovny Lukášem Babkou. Výpravná kniha v poloplátěné vazbě a elegantní typografické úpravě, téměř na každé ze 333 stran ilustrovaná obrazovými dokumenty a vybavená zrcadlovým překladem do angličtiny, je opravdu důstojným darem pro „stoletou dámu“.
Je rozdělena na tři části. Na prvních 90 stranách shrnuje autor vyčerpávajícím způsobem dějiny knihovny, v další, nejrozsáhlejší části knihy přibližuje její fondy a v závěru nalezne zájemce informace o službách čtenářům a badatelům.
Dějiny Slovanské knihovny jsou rozděleny do pěti kapitol. Úvodní objasňuje spletité okolnosti jejího založení, druhá pak rozkvět instituce za první československé republiky. Třetí kapitola zahrnuje období nacistické okupace, kdy knihovna ztratila svou samostatnost a byla pro veřejnost uzavřena, a následné období poválečné ideologické deformace, kdy se stala především nástrojem propagace sovětské knihy (1939–1956). Čtvrtá kapitola zahrnuje období od obnovy odborného zaměření knihovny v době politického uvolňování až do konce osmdesátých let, poslední pak proměny knihovny po roce 1989. Osobnosti deseti ředitelů, kteří knihovnu vedli od jejího založení, přibližují samostatné medailonky. Ilustrace tvoří fotografie z původního sídla v místodržitelském letohrádku ve Stromovce, ze stěhování do Klementina, portréty knihovníků, snímky ze života v knihovně a z poslední doby i ukázky elektronických katalogů a digitalizace.
Více než polovina knihy je věnována fondům knihovny, a to podle jednotlivých jazykových oddělení. U každého jsou zmapovány počátky budování fondu a s ním spjaté osobnosti, jeho další rozvoj a jeho nejvýznamnější části. Ilustrace tvoří nejen portréty knihovníků či původních majitelů knih, ale i dobová razítka, věnování, ex libris nebo obálky raritních či výtvarně zajímavých knih a časopisů.
Zvláštní kapitola je věnována sbírkám knihovny zaměřeným na emigraci z území bývalého Ruského impéria v letech 1918–1945. Zejména v prvních letech existence knihovny její zaměstnanci, často sami z řad této komunity, cíleně shromažďovali produkci emigrantů z celého světa. Část takto vzniklé sbírky, konkrétně periodika ruské, ukrajinské a běloruské emigrace, shledala organizace UNESCO natolik významnou, že ji v roce 2007 zapsala na seznam světového písemného kulturního dědictví „Paměť světa“.
Následují kratší kapitolky pojednávají o sbírce rukopisných dokumentů, kartografické sbírce a sbírce speciálních dokumentů, kterou tvoří nejrůznější materiály od osobních pozůstalostí přes plakáty či bankovky až po unikátní soubor fotografií z Podkarpatské Rusi z období první republiky.
Po poslední kapitole o službách pro čtenáře následuje soupis pramenů a literatury k historii a sbírkám knihovny, seznam více než 200 publikací, které Slovanská knihovna dosud vydala, a jmenný rejstřík. Jedinou drobnou vadu na kráse knihy lze snad spatřovat v tom, že neobsahuje výčet výstav, konferencí a seminářů, které knihovna pořádala.
Bibliografie za léta 1979–2023
O pořádaných akcích se ale můžeme zprostředkovaně dozvědět z další publikace vydané u příležitosti stého výročí založení knihovny – Slovanská knihovna v tisku a dalších médiích: bibliografie za léta 1979–2023, kterou zpracovala Tereza Rejdová. Navazuje na publikaci Slovanská knihovna a slavistika z roku 1979, která vyšla k 50. výročí založení knihovny a obsahuje přes 650 bibliografických záznamů publikovaných textů o knihovně a soupis prací jejích zaměstnanců. Současná bibliografie za posledních pětačtyřicet let oproti tomu zaznamenává více než 2 700 odkazů na knihy, studie, články, rozhovory, recenze a zprávy týkající se činnosti knihovny a jednotlivých pracovníků, uveřejněné jak tiskem, tak v rozhlase, televizi či na internetu.
Kniha je rozdělena po vzoru předchozí publikace na oddíly týkající se knihovny samotné, následují reakce na vydané publikace, konané výstavy a uspořádané kulturní a odborné akce a texty o pracovnících, kteří knihovnou v průběhu její činnosti prošli. Řada záznamů je doplněna odkazy na digitální verze článků a nechybí ani autorský rejstřík.
Dokumenty k dějinám Slovanské knihovny
Třetí publikace, která vyšla ke100. výročí knihovny, představuje její dějiny tak, jak se zachovaly v interních listinných dokumentech. Badatelskou příručku nazvanou Sbírka dokumentů k dějinám Slovanské knihovny (1924–2024) – inventář napsal Jan Hanousek, jenž sbírku zároveň uspořádal. V úvodu autor stručně představuje historii Slovanské knihovny, hodnotí sbírku jako historický pramen a charakterizuje její obsah. Ten tvoří nejen písemnosti oficiálního a úředního charakteru, ale také dokumenty někdy doslova „sebrané z psacího stolu zaměstnanců“, takže vzniklý soubor dokumentuje i každodenní život knihovny.
Dále autor přibližuje problematiku uspořádání sbírky, v němž vycházel z koncepce ředitele Strnadla z roku 1957, ale doplnil ji o nové položky, například dokumenty o automatizaci knihovního provozu v 90. letech. Upozorňuje zároveň na to, že sbírka neobsahuje řadu důležitých dokladů. Některé proto, že se prostě nedochovaly, další proto, že jsou uloženy v jiných archivech: v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR jakožto původního zřizovatele, v Národním archivu nebo Archivu Národní knihovny. I tak ovšem těchto čtrnáct a půl běžných metrů dokumentů, uložených ve fondu Slovanské knihovny v oddělení speciálních sbírek pod označením T-SK, představuje primární a zásadní pramen pro studium dějin Slovanské knihovny. Vydaný inventář, čítající 4 276 inventárních jednotek, usnadní badatelům orientaci ve sbírce a umožní tak využití tohoto bohatého zdroje informací.
Nezbývá než popřát těmto třem publikacím, aby si našly cestu ke čtenářům i badatelům, a Slovanské knihovně do další stovky mnoho spokojených uživatelů.
Zdroje:
BABKA, Lukáš. Slovanská knihovna 1924–2024: (průvodce po dějinách, fondech a službách) = The Slavonic Library, Prague 1924–2024: (a guide to its history, funds and services). Překlad Rita Lyons Kindlerová a Pat Lyons. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, 2023. 333 s. Publikace Slovanské knihovny; 88. ISBN 978-80-7050-792-6 .
REJDOVÁ, Tereza. Slovanská knihovna v tisku a dalších médiích: bibliografie za léta 1979–2023. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, 2024. 259 s. Bibliografie Slovanské knihovny; 85. ISBN 978-80-7050-809-1.
HANOUSEK, Jan. Sbírka dokumentů k dějinám Slovanské knihovny (1924–2024): inventář. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, 2024. 292 s. Bibliografie Slovanské knihovny; 86. ISBN 978-80-7050-814-5.
Ilustrace archiv Slovanské knihovny
ALENA HEROUTOVÁ
