Úvodní příspěvek Milana Štefance z Advokačního fóra OSF se věnoval poslední dobou často skloňovanému tématu advokace knihoven. S poukazem na fakt, že cílem advokační práce není pouhá prezentace práce knihovny, ale ovlivňování postojů a rozhodovacích procesů, motivoval Milan Štefanec knihovny k většímu sebevědomí a aktivitě – například při oslovování ambasadorů, kteří zřizovatelům potvrdí význam knihovny. Za klíčovou podmínku úspěchu označil správnou formulaci společenské role knihoven, které by se v komunikaci s klíčovými aktéry měly zaměřit hlavně na to, jaký společenský problém pomáhají řešit a proč na něj potřebují finanční prostředky.
Marie Šedá z Knihovnického institutu NK ČR představila aktualizovanou verzi Doporučení k výstavbě a rekonstrukcím knihoven. Příspěvek, jehož spolutvůrkyní byla Lenka Dostálová z Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při MZK, se přehledově věnoval všem aspektům, které je při navrhování prostor knihovny žádoucí vzít v potaz – technickými normami a funkčním uspořádáním počínaje a požadavky na zázemí pracovníků knihovny konče.
Následující příspěvek vědeckého redaktora Pavla Kasíka poutavou formou poukázal na klíčová dilemata spojená s nástupem umělé inteligence. Kdy nás tato technologie obírá o některou z klíčových kompetencí, a kdy naopak pomáhá naše kompetence rozvíjet? Kdy je – řečeno s filozofem médií Marshallem McLuhanem – nástrojem amputace, a kdy nástrojem extenze? Kasíkovo uvažování nad budoucí hodnotou lidské práce a rozdílem ve vnímání AI z hlediska krátkodobých a dlouhodobých zisků vyústilo v nadějný závěr, že knihovny mohou mít v budoucím světě zajímavou společenskou úlohu jako ti, kdo uvádějí informace do kontextu. V éře „praček špinavých informací“ zkrátka vzroste význam institucí zaměřujících se na rozvoj lidského (a kritického) myšlení.
Metodička knihovny K. H. Máchy v Litoměřicích Eva Krejčí představila s mimořádným zápalem a zjevnou láskou ke své práci činnost regionálního metodického pracoviště své knihovny. Zájem vyvolal jednak popis toho, jak knihovna ve výměnných souborech posílá rovněž Ozoboty nebo Beeboty, ale také progresivní způsoby komunikace se základními knihovnami přes Facebook nebo WhatsApp.
Barbora Čižinská z Knihovny města Hradce Králové prezentovala předběžné závěry průzkumu mezi rodiči, kteří se zúčastnili projektu Bookstart – s knížkou do života. Ty nejenže potvrzují přínos projektu pro posílení významu čtení v rodinách, ale odhalují také řadu detailů – například důležitou roli prostředí, kde se akce odehrávají, jejich inkluzivity nebo třeba pravidelnosti setkání.
První den uzavřely dva příspěvky s praktickými metodickými tipy. Pavlína Lišovská z Centra dětského čtenářství při Knihovně Jiřího Mahena přiblížila možnosti využití Databanky vzdělávacích knihovnických programů, Roman Hájek ze Středočeské knihovny v Kladně představil novou koncepci časopisu Čtenář a vyzval metodické pracovníky, aby redakci posílali tipy na obsah či metodické otázky, které by časopis mohl zpracovat.
Druhý den konference zahájil Michal Fojtík z Ministerstva kultury ČR souhrnem hlavních změn v dotačních programech VISK a Knihovny pro 21. století, kterým se Čtenář věnuje ve svém zářijovém čísle. Vedoucí Odboru kultury a památkové péče Středočeského kraje Kateřina Pešatová vyzdvihla důležitost strategických materiálů a datových podkladů pro řízení kulturní politiky včetně regionálních funkcí knihoven, které v posledních letech procházejí ve Středočeském kraji poměrně zásadní proměnou. Roman Giebisch z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského ukázal možnosti dotační podpory ze Státního fondu kultury a vyzval knihovny, aby tuto dotační příležitost využívaly ve větší míře než dosud.
V bloku partnerů prezentovali zástupci firem Cosmotron, Tritius Solutions a R-Bit Technology vždy společně s vybraným metodikem svá řešení regionálních knihovních systémů.
Závěrečný blok konference patřil úloze knihoven v digitálním světě. Zástupce společnosti Palmknihy Václav Štěch se věnoval novým možnostem, které otevírá úprava reportingu půjčování e-knih pro pověřené knihovny; ty nyní mohou zaštítit e-výpůjčky i pro menší knihovny v obsluhovaném regionu. Kamila Plisková z Městské knihovny v Praze bilancovala průběh a výstupy aktuálního komunikačního tématu věnovaného digitálním službám, zároveň pozvala na chystanou závěrečnou konferenci k digitálním službám, která se chystá na únor 2026. Martin Krčál z Moravské zemské knihovny se věnoval využitelnosti portálu Knihovny.cz z pohledu malých knihoven. Blok uzavřela Michaela Bežová z Národní knihovny prezentací o České digitální knihovně a projektu DNNT.
