Pět let podpory čtenářství v Polsku: závěry a inspirace z konference „Čtení má jen dobré stránky“ 

Název konference je zároveň názvem sociální kampaně NPRCz. Pohrává si s nápadem, že Poláci v průměru přečtou jen 0,6 knihy ročně. Tvůrci se ptají – co se stane, když děláme věci jen napůl? Když uvaříme polévku, ale už ji neuvaříme? Když v půlce detektivky odejdeme z kina? Nebo když přečteme jen půl knihy? Ztrácíme to nejlepší – pointu, emoce, myšlenky, humor i smysl. Kampaň proto s nadsázkou připomíná, že život na „půl plynu“ nedává smysl – a že stojí za to číst celé knihy, nejen jejich kousky. Protože čtení, na rozdíl od většiny věcí kolem, má opravdu jen dobré stránky.¹ 

Konference propojila široké spektrum účastníků: od tvůrců a realizátorů programu, jeho příjemců (knihoven) a partnerů až po zástupce ministerstev kultury a školství, místních samospráv, knižního trhu a knihkupců, neziskových organizací i akademické sféry. Záměrem bylo nejen shrnout výsledky uplynulých pěti let, ale také vytvořit prostor pro debatu nad tím, jaké další kroky mohou pomoci přiblížit knihy a čtení celé společnosti, reagovat na měnící se čtenářské návyky a posílit roli knihoven jako otevřených komunitních center. 

Konferenci zahájila Marta Cienkowska, ministryně kultury a národního dědictví, která připomněla, že NPRCz 2.0 zásadně ovlivnil dostupnost literatury i kvalitu knihovnických služeb. Díky programu se podařilo obohatit fondy tisíců veřejných a školních knihoven o miliony nových titulů. Významná část prostředků směřovala také do modernizace knihoven. Vznikaly nové čtenářské prostory, studovny, komunitní sály či zóny pro děti a mládež. Knihovny se tak staly přirozenými centry místního života – místy setkávání, dialogu a vzdělávání, a zároveň došlo k posílení kompetencí knihovníků a pedagogů.  

Velký prostor byl věnován také školnímu prostředí. Izabela Ziętka, náměstkyně ministra školství, zdůraznila, že podpora z NPRCz 2.0 umožnila zásadní změnu školních knihoven – z tradičních, spíše pasivních skladů knih se stávají živá místa, kde děti tráví čas, učí se kritickému myšlení a získávají pozitivní vztah k literatuře už od raného věku. Knihovny ve školách se tak postupně mění v otevřená vzdělávací a komunitní centra. 

Účastníci mohli sledovat odborné přednášky, živé panelové diskuse i konkrétní příklady projektů, které vznikly v rámci NPRCz 2.0. Konference měla také mezinárodní rozměr – kromě polských odborníků vystoupili i zástupci kulturních institucí z Litvy, Česka, Norska a Německa, kteří nabídli srovnání a ukázali, jak podobné výzvy řeší jinde v Evropě. Kristina Mažeikaite, ředitelka Litevské rady pro kulturu, představila řadu zajímavých kampaní na podporu čtení a příkladů spolupráce mezi knihovnami a nakladateli. Trine Skei Grande z Norské asociace nakladatelů (Den Norske Forleggerforening) upozornila na znepokojivý fakt, že děti v Norsku tráví již od útlého věku mnoho času s digitálními zařízeními, což negativně ovlivňuje jejich schopnost porozumět psanému textu a rozvíjet čtenářské dovednosti. Laura Trost z německé nadace Stiftung Lesen představila největší německou kampaň Reading Aloud Day, která podporuje čtení nahlas v rodinách, školách a komunitách. Za Českou republiku byl zmíněn například projekt Bookstart nebo výsledky průzkumů čtenářství dospělých a dětí, které realizuje Národní knihovna České republiky. Bylo zajímavé vidět jednotlivé přístupy, které spojuje snaha hledat účinné cesty, jak rozvíjet čtenářství v digitální době. 

Diskuse se často vracely k otázce, jak udržet a posílit hluboké čtení u dětí i dospělých, jak modernizovat knihovny, tak, aby zůstaly relevantní, a jak propojit státní politiku s místními iniciativami a komunitními aktivitami. Bylo možné vnímat nejen výsledky, ale i energii a angažovanost, s jakou Polsko pracovalo na proměně čtenářské kultury. 

Celkově konference ukázala, že program NPRCz 2.0 přinesl viditelné a konkrétní výsledky. Dostupnost knih se znatelně zlepšila, stovky knihoven se proměnily v moderní a otevřená místa a státní strategie se dokázala proměnit ve viditelné změny v terénu. Inspirativní bylo i to, že polská zkušenost ukazuje sílu dlouhodobého, systematického přístupu: koordinovaná státní politika a stabilní financování mohou přispět ke zvýšení čtenářství a posílit postavení knihoven ve společnosti. 

Velmi zajímavé je také sledovat, že Polsko už připravuje pokračování — NPRCz 3.0. Jeho záměrem je využít nabyté zkušenosti, ještě více reagovat na nové způsoby čtení a zaměřit se na digitální dostupnost, audioknihy, e-knihy a moderní služby, které mohou přitáhnout nové skupiny čtenářů. 

Národní program rozvoje čtenářství 2.0 (NPRCz 2.0) je největší státní iniciativa na podporu čtení a knihoven v Polsku. Jeho předchůdce NPRCz 1.0 vznikl v roce 2016 jako reakce na dlouhodobě nízkou čtenářskou aktivitu části obyvatel a na potřebu posílit roli knihoven ve společnosti. Polská vláda se rozhodla vytvořit víceletý, stabilně financovaný rámec, který propojí podporu čtení s modernizací knihoven. 

Program, plánovaný na období 2021–2025, disponuje rozpočtem přes 1 miliardu zlotých (6,2 miliardy Kč), z toho asi 60 % pochází ze státního rozpočtu a 40 % tvoří příspěvky příjemců. Program má čtyři hlavní priority: 

• zlepšení nabídky veřejných knihoven (nákupy nových knih, rozšíření digitálního přístupu a propojení knihovních katalogů do celostátní sítě), 
• investice do modernizace a budování knihoven jako otevřených kulturních a komunitních prostor, 
• podpora školních, předškolních a pedagogických knihoven, aby měly aktuální a atraktivní fondy a zázemí, 
• granty pro místní projekty na podporu čtení, zejména prostřednictvím programu BLISKO, který pomáhá knihovnám posilovat vazby s komunitou a fungovat jako „třetí místo“. 

Národní program rozvoje čtenářství je řízen systémem tzv. operátorů programu, tedy institucí, které zajišťují jednotlivé oblasti podpory podle své odbornosti. 

• Národní knihovna (Biblioteka Narodowa) koordinuje veřejné knihovny – především nákup nových publikací, rozvoj digitální dostupnosti a propojení katalogů do celostátní sítě. 
• Institut knihy (Instytut Książki) zajišťuje investice do infrastruktury knihoven, jejich stavby, rekonstrukce a modernizace. 
• Národní centrum kultury (Narodowe Centrum Kultury) spravuje grantové programy pro místní čtenářské iniciativy (zejména BLISKO) a připravuje celostátní komunikační kampaně na podporu čtení. 
• Ministerstvo školství (MEN) odpovídá za rozvoj školních a předškolních knihoven, nákup knih pro školy a podporu učitelů i knihovníků. 

Díky tomuto rozdělení odpovědností má program jasnou strukturu, využívá silné stránky jednotlivých institucí a dokáže koordinovat podporu čtenářství od škol a rodin až po veřejné knihovny a komunitní projekty. 

NPRCz 2.0 výrazně zlepšil dostupnost knih v Polsku. Díky spolupráci státních a místních institucí nakoupily veřejné knihovny 16,5 milionu výtisků knih, přičemž celkové výdaje knihoven na nové tituly a vzdálené služby dosáhly přibližně 460 milionů PLN (2,6 miliardy Kč). Vznikl jednotný Souborný katalog (Połączone Katalogi), který propojuje desítky institucí a uživatelům usnadňuje přístup k informacím. Podle údajů GUS (Polský statistický úřad) funguje v Polsku asi 7,5 tisíce veřejných knihoven (včetně 4 925 poboček) a jejich souhrnný fond čítá 124,4 milionu svazků. 

Institut knihy podpořil více než 111 investic po celé zemi v hodnotě přes 180 milionů PLN (1 miliarda Kč), včetně výstavby nových budov, modernizací, rekonstrukcí a vybavení, které zásadně proměnily knihovní prostory. 

Významnou součástí programu byla čtvrtá priorita, kterou realizovalo Národní centrum kultury prostřednictvím grantového programu BLISKO (Biblioteka/Lokalność/Inicjatywy/Społeczność/Kooperacja/Oddolność). Jeho cílem bylo posílit knihovny jako otevřená „třetí místa“, tedy prostory, kde se lidé nejen půjčují knihy, ale také se setkávají, učí a společně tvoří. Program měl knihovnám pomoci lépe spolupracovat s místní komunitou a stát se přirozeným centrem kulturního a společenského života. Národní centrum kultury v jeho rámci poskytlo 189 grantů v celkové hodnotě asi 22 milionů PLN (126 mil. Kč). Každá zapojená knihovna mohla využít podporu odborného tutora, který jí pomáhal rozvíjet komunitní práci, plánovat aktivity a navazovat partnerství. Celkem se do programu zapojilo 15 tutorů, kteří knihovnám věnovali více než 3 000 hodin přímé podpory. Díky tomu se knihovnám podařilo navázat spolupráci s více než 1 500 místními partnery – například školami, kulturními institucemi, neziskovými organizacemi, seniorskými kluby nebo spolky. V rámci projektů BLISKO vzniklo asi 1 700 vzdělávacích a animačních akcí, jichž se dohromady zúčastnilo téměř 146 000 lidí. 

NPRCz 2.0 vytvořil jednotnou a srozumitelnou celonárodní kampaň o čtení. Během pěti let zaznamenala více než 140 milionů kontaktů – od televize a rádia, přes digitální média a reklamu až po venkovní čtenářské akce. Díky tomu se téměř každý obyvatel Polska opakovaně setkal s poselstvím kampaně o čtení. V roce 2024 se například venkovních čtenářských zón zúčastnilo více než 75 tisíc lidí a speciální čtenářské zóny při sportovních akcích navštívilo během první poloviny roku 2024 dalších 68 tisíc fanoušků.² 

Výsledek se projevil i v datech: podle výzkumu Národní knihovny Polska vzrostl ukazatel čtenářství z 34 % v roce 2021 na 41 % v roce 2024. Pro srovnání – podle posledního průzkumu čtenářství z roku 2023 představují čtenáři v České republice 73 % populace (za čtenáře považuje člověk, který ročně přečte alespoň 1 knihu).³ 

Školní knihovny se postupně mění v komunitní centra a učitelé i knihovníci mohou z programu čerpat podporu na rozvoj profesních kompetencí. Díky NPRCz se posílilo postavení knihoven ve společnosti. Z tradičních půjčoven se stále více stávají kulturní a vzdělávací centra otevřená všem generacím. Program zároveň podporuje digitální inkluzi — mnoho knihoven díky němu nabízí e-knihy a audioknihy, poskytuje digitální služby a zapojuje i lidi, kteří by jinak měli k literatuře obtížnější přístup. 

1.  Narodowy Program Rozwoju Czytelnictwa 2.0. Online. Dostupné z: https://nprcz.pl/. [cit. 2025-10-09]  ↩︎
2. „Czytanie ma tylko dobre strony” – podsumowanie konferencji i bilans pięciu lat funkcjonowania NPRCz 2.0. Online. In: Narodowy Program Rozwoju Czytelnictwa 2.0. Dostupné z: https://nprcz.pl/news/czytanie-ma-tylko-dobre-strony-podsumowanie-konferencji-i-bilans-pieciu-lat-funkcjonowania-nprcz-2-0/. [cit. 2025-10-09].  ↩︎
3.  Informace pro knihovny. Online. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/ctenarstvi-1/12_Cten.htm#pruzkumy. [cit. 2025-10-09]. ↩︎

VLADANA PILLEROVÁ, Národní knihovna ČR