Každý knihovník by měl vidět barokní klenot českého knihovnictví, milovníci historie by neměli minout výstavu historických kronik (do 23. 10. 2025!) a Sloup vědění v městské knihovně si pak vedle fronty turistů můžete prohlédnout, když přeběhnete Mariánské náměstí.
Klementinum
Barokní knihovna
Největší pozornost návštěvníků i odborné veřejnosti přitahuje Barokní knihovna, právem označovaná za jednu z nejkrásnějších knihoven světa. Dokončena byla v roce 1727 a dodnes si uchovává autentický vzhled barokního interiéru. Její fond čítá více než 27 000 svazků, převážně cizojazyčné teologické literatury z období 17. a 18. století.
Interiér zdobí fresky Jana Hiebla s alegoriemi vědy, umění a náboženství, které podtrhují myšlenkové propojení vědění a víry typické pro dobu baroka. Součástí knihovního vybavení je také soubor barokních glóbů a astronomických přístrojů, dokládající propojení knihovnictví, vědy a vzdělávání v rámci tehdejší jezuitské tradice.
Z hlediska knihovnické praxe představuje Barokní knihovna nejen historicky cenný interiér, ale i unikátní dochovaný knihovní fond, jenž je předmětem dlouhodobé péče v oblasti konzervace a digitalizace. Tyto sbírky jsou spravovány s ohledem na mezinárodní standardy ochrany historických dokumentů a zpřístupňovány prostřednictvím digitální knihovny Manuscriptorium.
Meridiánová síň a Astronomická věž
Součástí návštěvnické trasy je také Meridiánová síň, která sloužila k přesnému určování pravého poledne pomocí původních astronomických přístrojů. Tento prostor připomíná úzké propojení Klementina s vědeckým výzkumem a rozvojem přírodních věd.
Závěrečnou částí prohlídky je Astronomická věž, vysoká 68 metrů, která nabízí nejen jedinečný výhled na historické centrum Prahy, ale také možnost nahlédnout do historie astronomických měření a meteorologických pozorování, jež zde probíhají nepřetržitě od 18. století.
Dnes je Klementinum nejen architektonickým a kulturním symbolem Prahy, ale především živým centrem českého knihovnictví, které propojuje historické dědictví s moderními technologiemi a přístupy k uchovávání a zpřístupňování informací.
Výstava Kosmas 900
V roce 2025 si připomínáme 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmy, autora Kroniky české (Chronica Boemorum), nejstarší souvislé latinsky psané historie českých zemí. U této příležitosti připravila Národní knihovna České republiky v prostorách Klementina výstavu Kosmas 900, která představuje Kosmu nejen jako autora a duchovního učence, ale i jako symbol středověké vzdělanosti a písemné kultury.
Expozice návštěvníkům přibližuje vývoj a šíření Kosmovy kroniky od středověkých rukopisů přes raně tištěné edice až po moderní vydání a překlady. Zastoupeny jsou zde vzácné rukopisné exempláře, iluminace, ikonografické motivy i dobové tisky, doplněné o ukázky z knihovních fondů a odborné komentáře k jejich historii. Výstava zdůrazňuje význam rukopisného dědictví pro českou kulturu a roli knihoven jako institucí, které toto dědictví uchovávají, zkoumají a zpřístupňují současnému publiku.
Idiom – symbol knihy jako nekonečného vědění
Idiom je sloup postavený z 8000 knih a je dole i nahoře zakončený dvěma zrcadly. Idiomu se někdy říká „sloup vědění“ a právě nekonečnost vědění má symbolizovat. Autorem Idiomu je slovenský výtvarník Matej Krén. Idiom najdete od roku 1998 ve foyer budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí.
Idiom se stal nedílnou součástí vstupní haly a stal se mimořádně oblíbeným nejen mezi čtenáři a návštěvníky knihovny, ale i mezi turisty a tvůrci obsahu na sociálních sítích. Jeho vizuální síla a jednoduchá, přitom hluboce symbolická forma z něj udělaly zřejmě nejfotografovanější knihovní objekt v Praze. Z pohledu knihovníků představuje instalace inspirativní propojení umění a knihovního prostoru – ukazuje, že knihovna může být nejen místem uchovávání a zprostředkování informací, ale také prostorem současného umění, reflexe a veřejného dialogu o významu knih v dnešní společnosti.
